Země takzvaného západního Balkánu čekají už dvě desetiletí, Turecko více než šest. A nyní EU přislíbila členství také Ukrajině, i když není jasné kdy.
Deset zemí v sousedství EU je oficiálními nebo „potenciálními“ kandidáty na vstup do bloku 27 zemí: jedná se o Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko, Albánii, Ukrajinu, Moldavsko, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, Kosovo a Turecko – to čeká už od roku 1959 a zůstává stranou, alespoň dokud je u moci Recep Tayyip Erdogan.
Když Polsko, Česká republika a dalších osm zemí před dvaceti lety vstupovalo do Evropské unie, polský spisovatel Andrzej Stasiuk napsal: „Kontinent se brzy změní k nepoznání, nic už nebude jako dřív.“ Evropa nyní stojí před dalším historickým rozhodnutím. Otázka, zda se EU podaří integrovat Ukrajinu, ale také Srbsko, Albánii nebo Moldavsko, bude formovat kontinent nejméně po dobu jedné generace – a rozhodne o jeho budoucnosti.
Skutečnost, že tolik zemí chce vstoupit do EU, dokazuje, že EU zůstává atraktivním klubem. Tato přitažlivost však existuje pouze díky jasným pravidlům: každý, kdo chce vstoupit, musí dodržovat demokratické standardy, mít fungující ekonomiku a být suverénním státem.
Ovšem Západem předepsaný model modernizace zemí jihovýchodní Evropy s cílem vstoupit do EU se změnil ve svůj opak. Místo urychlení svého rozvoje tento region v současnosti převádí značné bohatství do západní Evropy: prostřednictvím obchodních deficitů, splácení půjček a poskytování levné pracovní síly.
Nejdůležitějším faktorem je přitom ztráta lidského kapitálu v důsledku emigrace do EU. Členské státy EU z tohoto transferu těží, což posiluje jejich konkurenční výhodu na světovém trhu a pomáhá jim udržet vysokou životní úroveň.
Z geopolitického hlediska je důležité poskytnout kandidátům rychlou perspektivu členství. To zabrání například Rusku nebo Číně v rozšíření jejich moci na hranicích Evropy. Rozšíření však skrývá i rizika: Byli bychom Maďarsko do EU pustili, kdybychom věděli, že Orbán necelých deset let po vstupu do EU promění zemi v autokracii?
Veřejné mínění je ohledně přijetí dalších zemí rozděleno
Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) uspořádala v šesti zemích – Dánsko, Polsko, Německo, Rumunsko, Francie, Rakousko – průzkum, který byl zveřejněn v prosinci 2023 a z něhož vzešlo následující: většina respondentů není jednoznačně pro vstup současných kandidátských zemí do EU v blízké budoucnosti, ačkoli respondenti jsou otevření vstupu Ukrajiny, Moldavska a Černé Hory.
Názory se zřejmě liší podle toho, zda respondenti pocházejí ze „starých“ nebo „nových“ členských států. V Rakousku, Německu, Francii a Dánsku převládá názor, že EU by v blízké budoucnosti neměla přijímat žádné nové členy, zatímco v Polsku a Rumunsku má rozšíření širokou podporu.
V zemích dotazovaných ECFR se 37 % respondentů vyslovilo pro vstup Ukrajiny do EU, zatímco 33 % bylo proti.
Většina respondentů (51 %) je proti vstupu Turecka do EU a názory na mnoho zemí západního Balkánu se rozcházejí – více než třetina respondentů je proti vstupu Kosova (37 %), Srbska (35 %) a Albánie (35 %) do EU.
Evropané se rovněž obávají možných dopadů vstupu Ukrajiny do Evropské unie. V průměru 45 % respondentů ve všech šesti dotazovaných zemích se obává, že pokud se Ukrajina stane členem EU, bude její bezpečnost narušena. A to i přesto, že vedoucí představitelé EU tvrdí, že členství Ukrajiny v Unii je nezbytné pro ochranu bezpečnosti Unie a udržení Putinových imperiálních ambicí na uzdě.
Téměř každý čtvrtý respondent (39 %) se také obává, že v důsledku členství Ukrajiny v EU utrpí její ekonomika.
Rozšíření EU by bylo revoluční
Začlenění Ukrajiny a západobalkánských států by se rovnalo revoluci. Unie, která by sahala od Lisabonu po Charkov, včetně Tirany, Skopje a Kišiněva, by byla skutečně k nepoznání. Geografie a váha by se přesunuly na východ; západní, karolinská Evropa by nadobro zmizela. Z 36 zemí by polovina pocházela z bývalého východního bloku. V takové unii by bylo mnoho malých států a jen několik velkých. Chudoba a bohatství by se ještě více rozdělily. Dokonce i v Bulharsku, dosud nejchudším členském státě, je hrubý národní produkt na obyvatele téměř třikrát vyšší než na Ukrajině. EU by byla chudší, východnější a rozmanitější.
Psali jsme:
- Rada EU: Jaké jsou cíle belgického předsednictví?
- Rada EU rozhodla o rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko
- Vstup Ukrajiny do EU by stál hodně peněz
- Evropská komise oznámila investice ve výši 680 milionů eur pro západní Balkán
- Dlouhodobé řešení finančních potřeb Ukrajiny
- Ukrajina by mohla mít po vstupu do EU nárok na 186 miliard eur
- Jak válka mění EU
- Od Lisabonu po Luhansk: O vstupu Ukrajiny do EU se bude jednat v prosinci
- EU: Dojde do roku 2030 k rozšíření o západní Balkán?
- „Balkan Summit 2023“ v Athénách dopadl vítězně pro Západ a Ukrajinu. Balkán získal jen dvacet let staré sliby
- EU: Členství Moldavska by bylo geostrategickou investicí
- Peníze z EU dosud nepřinesly na západním Balkánu kýžené výsledky
- Evropské perspektivy šesti zemí západního Balkánu nejasné
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.