EU musí snížit svou závislost na nejdůležitějších vnějších dodávkách

Posílení nezávislosti a strategické autonomie evropského průmyslu je jednou z hlavních priorit francouzského předsednictví Rady Evropské unie.

Rostoucí mezinárodní napětí zdůraznilo skutečnost, že EU musí snížit svou závislost na nejdůležitějších vnějších dodávkách, které mohou v případě geopolitické krize nebo velkého hospodářského šoku vyschnout. Tato problematika se stala tématem ministerské konference, kterou uspořádalo francouzské Ministerstvo hospodářství, financí a obnovy ve čtvrtek 13. ledna v Paříži pod názvem „Silnější průmysl pro samostatnější Evropu“.

Konference se zúčastnil kromě jiných tak eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Přinášíme z jeho projevuukázku:

„Donedávna panovalo přesvědčení, že globální dodavatelské řetězce jsou v rámci globalizace a světového obchodu udržitelné a zajistí nám bezpečnost dodávek za všech okolností. Toto krédo se zhroutilo v nové realitě, která je nyní před námi. Nejprve se střetla s realitou „China First“ pro roušky. Za druhé, a musím říci, že to byl pro mnohé budíček, pokud jde o vakcíny „America First“. Kdo by si pomyslel, že i naši američtí partneři budou bránit našim vlastním evropským společnostem v přístupu k základním složkám, které sami vyrábějí na americkém území a které potřebují pro výrobu vakcín v Evropě!

Tuto novou realitu zažíváme daleko za hranicí zdravotní krize. Vidíme to na nedostatku polovodičů, který pociťujeme a který má velmi konkrétní důsledky pro naši ekonomiku a zaměstnanost. Mám na mysli také energetickou krizi, která připomíná naši závislost na dovozu fosilních paliv a geopolitické využití, které se někteří lidé snaží využít. Dále naše závislost na surovinách, které jsou pro přechod našeho průmyslu klíčové, například lithium nebo syntetický grafit, tak důležité pro výrobu elektrických baterií. Nebo na dřevo, jehož cena vzrostla během jednoho roku o více než 25 %, což je největší nárůst ze všech stavebních výrobků. To jsou fakta.

Otázka zní: jak Evropa vezme svůj osud do rukou? Často slýchám, že potřebujeme suverénní Evropu, odolnou Evropu, autonomní Evropu. V tomto duchu je můj plán jednoduchý a pragmatický, zaměřený na výsledky pro naše občany:

Evropa, která potřebuje investovat do špičkových výrobků a technologií, jež nám umožní zůstat konkurenceschopnými a vytvářet kvalitní pracovní místa,
Evropa, která je lídrem na trzích budoucnosti, nikoli Evropa, která je subdodavatelem toho či onoho,
„tovární“ Evropa, která si dává možnost vyrábět nejen pro vlastní potřebu, ale také dobývat světové trhy a vyvážet,
Evropa, která se neuzavírá sama do sebe a nesnaží se vyrábět vše pro sebe, ale spíše zabezpečuje všechny své dodavatelské řetězce, aby nebyla vydána na milost a nemilost tomu, čemu říkám geopolitika hodnotových řetězců.

Tyto průmyslové ambice se na evropské úrovni stále více sjednocují. Vezměme si například koaliční dohodu nové vlády v Německu, změnu tónu v Nizozemsku a ráz jednání v Evropské radě. Právě na kontinentální úrovni berou vlády v úvahu novou geopolitickou realitu.

Především nyní dobře chápeme, v jakých oblastech musíme snížit naši strategickou závislost a zvýšit naši průmyslovou kapacitu. V zájmu posílení našich průmyslových kapacit bude Evropská komise i nadále podporovat průmyslové aliance v oblasti baterií, surovin, vodíku, nověji polovodičů a dat a brzy také nosičů do vesmíru a letadel s nulovými emisemi.

Rád bych zdůraznil společný závazek veřejných orgánů a průmyslu k tomuto procesu evropských průmyslových aliancí, který nyní prokázal svou přidanou hodnotu a který budeme nadále rozvíjet. Změna rovnováhy globálních hodnotových řetězců však znamená také diverzifikaci zdrojů dodávek. To znamená zejména upevnění našich mezinárodních partnerství v oblasti surovin. Proto Evropská unie uzavřela v oblasti nerostných surovin nebo kritických zdrojů první partnerství s Ukrajinou a Kanadou. Úzce spolupracujeme také s našimi sousedy – Norskem, Srbskem – a se zeměmi v Africe a Latinské Americe. Zároveň musíme posílit naše domácí kapacity rozvojem inovativních a udržitelných projektů.

A konečně, geopolitika hodnotových řetězců znamená také změnu rovnováhy sil. Na začátku svého projevu jsem uvedl příklad vakcín. Teprve poté, co se Evropská unie vybavila nástrojem pro kontrolu vývozu – zkrátka mocenským nástrojem –, jsme byli schopni odblokovat dodavatelské řetězce, součástku po součástce, výrobek po výrobku, výrobce po výrobci. Z této krize si musíme vzít ponaučení. Komise již podnikla několik kroků. Mám na mysli zejména mechanismus pro filtrování přímých zahraničních investic, který funguje již více než rok, nebo návrh nařízení o narušení hospodářské soutěže v důsledku zahraničních dotací při zadávání veřejných zakázek a zakázek, o němž jsem přesvědčen – a zde spoléhám na francouzské předsednictví –, že bude přijat v průběhu tohoto roku.

Polovodiče jsou skvělým příkladem toho, že Evropa bere svůj osud do svých rukou. Polovodiče, které jsou od prvního dne mého funkčního období hlavní prioritou, jsou základem většiny technologií budoucnosti: 5G, 6G, internet věcí a umělá inteligence. A bez těchto technologií nelze uskutečnit ani ekologický přechod. Vezměme si například inteligentní distribuční sítě, správu baterií v automobilech nebo systémy skladování energie. Do konce desetiletí se trh s polovodiči zdvojnásobí. Musíme být připraveni a především si musíme připravit náskok v oblasti polovodičů budoucnosti, tj. pod 5 nebo dokonce 2 nanometry.

Máme nejlepší výzkum – LETI v Grenoblu, IMEC v Lovani a Fraunhofer v Drážďanech – a nejlepší technologie na světě, zejména v oblasti zařízení pro výrobu čipů se společností ASML. Je na nás, abychom tuto excelenci proměnili ve vedoucí postavení v průmyslu. K tomu nám pomůže „Zákon o čipech“ (Chips Act), který v září 2021 oznámila předsedkyně von der Leyenová. Urychlení přechodu od výzkumu k výrobě, investice do evropských megatováren, podpora mezinárodních partnerství: všechny ingredience jsou zde. Zákon o čipech rovněž vytvoří vhodné investiční podmínky pro zajištění bezpečnosti dodávek v celém hodnotovém řetězci a pro lepší odolnost vůči případným budoucím krizím na tomto trhu, což je pro naše budoucí odvětví zásadní.

Mluvil jsem o době před krizí a po ní. Kromě opatření specifických pro určitá odvětví je třeba se nad tím strukturálně zamyslet, abychom byli lépe připraveni na příští krizi, která může bez ohledu na svou povahu způsobit velké otřesy v poptávce nebo nabídce, které ovlivní naše odvětví a mohou roztříštit náš jednotný trh. Musíme si uvědomit, jak moc byl vnitřní trh na počátku krize poškozen překotnými překážkami volného pohybu, které zablokovaly některé důležité výrobky a mnoho pracovníků na hranicích. Určitě se nám podařilo zavést ad hoc opatření (v podstatě telefonáty – a musel jsem jich uskutečnit celou řadu!), abychom tyto překážky odstranili. Nyní však musíme přemýšlet o systémovějším přístupu.

Proto pracujeme na nouzovém nástroji pro vnitřní trh, který má dvě hlavní složky: lepší přípravu a posílenou schopnost reagovat v případě krize. To bude zahrnovat vytvoření systému, který určí, kdy se náš vnitřní trh nachází v krizi, strukturovanou koordinaci s členskými státy a mezi nimi a opatření k zajištění dostupnosti nejdůležitějšího zboží a služeb. Je načase bez naivity a tabu diskutovat o souboru nástrojů, které potřebujeme k zajištění bezpečnosti dodávek našich hlavních kritických hodnotových řetězců v případě krize. Protože je důležité, aby Evropa měla některá opatření, která naši partneři již mají a díky nimž mohou lépe reagovat a silněji hájit své zájmy.“

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.