Chce Putin Ukrajinu kvůli jejím surovinám? Již obsazená území jsou z hlediska nerostného bohatství velmi důležitá.
Giuseppe Sabella, ředitel think tanku Oikonova, je autorem knihy „La guerra delle materie prime e lo scudo ucraino“ (Válka o suroviny a ukrajinský štít), ve které předložil teze, že kromě vágních historických a politických důvodů, které uvádí Putin a ruská propaganda, by za invazí mohly být ve skutečnosti mnohem hmatatelnější motivy, uvádíse na webu Letture.org.
Sabella míní, že rámcem, v němž je třeba hledat motivy invaze, je rekonfigurace multilateralismu. Dochází k nárůstu regionalizace obchodu. Evropa se svým programem Green Deal směřuje k průmyslové a energetické autonomii a snaží se snížit svou závislost na Číně a Rusku. Putin se dostal pod tlak a uvědomuje si, že musí usilovat o posílení vztahů a obchodu mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. V tomto smyslu chce z Ruska, které žije z vývozu ropy a plynu, udělat nejdůležitějšího dodavatele surovin pro velkou „továrnu světa“, Čínu.
Proto chce Putin získat Ukrajinu a její doly, tvrdí Sabella v textu a dále pokračuje: „Již obsazená území jsou z hlediska nerostného bohatství velmi důležitá: na východě Ukrajiny jsou druhé největší zásoby zemního plynu v Evropě, v Luhansku a Doněcku jsou obrovská ložiska břidlicového plynu, na Krymu, který je anektován již od roku 2014, jsou vzácná mořská energetická ložiska. Samotný Donbas, nejspornější region, je velmi bohatý: nachází se zde mnoho průmyslových areálů a více než 1 200 km potrubí, kterými proudí plyn a ropa. Donbas je jedním z nejbohatších území nejen na uhlí, plyn a ropu – je to také oblast, kde se nacházejí největší zásoby kovů a vzácných zemin. Skutečným Putinovým cílem je však to, čemu geologové říkají „ukrajinský štít“. Je to střední část země, která začíná od severní hranice s Běloruskem až k břehům Azovského moře na jihu Donbasu. Podle studií ukrajinské geologické služby se ve starých horninách tohoto štítu skrývají ložiska lithia s velkým potenciálem. Nálezy byly identifikovány především v okolí Mariupolu, informoval web renewablematter.eu.
Sabella ovšem není jediný, kdo si myslí, že se Rusko zajímá o ukrajinské zdroje. Jak uvedla již dříve platforma Foreign Policy, ohlášený válečný cíl Ruska dobýt východní oblasti Ukrajiny a jižní pobřeží je (kvůli výskytu nerostných surovin a klíčových zemědělských plodin) sotva náhodný.
Podle deníku Washington Post Ukrajina ukrývá také jedny z největších světových zásob titanu a železné rudy. Analýza společnosti SecDev uvádí, že ukrajinská energetická ložiska, kovy a nerostné suroviny v hodnotě nejméně 12,4 bilionu dolarů jsou nyní pod ruskou kontrolou. Toto číslo představuje téměř polovinu hodnoty 2 209 ložisek, která společnost prověřovala. Kromě 63 % uhelných ložisek v zemi se Moskva zmocnila 11 % ropných ložisek, 20 % ložisek zemního plynu, 42 % kovů a 33 % ložisek vzácných zemin a dalších kritických minerálů včetně lithia. „Ruská okupace ukrajinského území má přímé důsledky pro energetickou bezpečnost Západu,“ řekl Robert Muggah, spoluzakladatel společnosti SecDev.
Na tuto skutečnost poukazuje i Sabella. „Jak víme, lithium má zásadní význam pro rozvoj bateriového průmyslu, který patří k nejdůležitějším cílům Evropské zelené dohody. Současnými lídry ve výrobě baterií jsou Japonsko, Jižní Korea, Čína a Austrálie. Z těchto důvodů byla Ukrajina oficiálně přizvána k účasti v Evropské alianci pro baterie a suroviny, jejímž cílem je rozvoj celého hodnotového řetězce od těžby po rafinaci a recyklaci nerostných surovin v zemi. V červenci loňského roku přijel do Kyjeva místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, aby se setkal s premiérem Denisem Šmyhalem. Při této příležitosti bylo podepsáno strategické partnerství v oblasti surovin. V listopadu 2021 se společnost European Lithium – těžební společnost se sídlem ve Vídni – dohodla s ukrajinskou společností Petro Consulting se sídlem v Kyjevě, která získala od místní vlády povolení k těžbě lithia ze dvou ložisek, přičemž zvítězila nad konkurenční čínskou společností Chengxin. To jsou výrazné prvky, které nám ukazují, jak zásadní roli v tomto konfliktu hraje faktor surovin. A v perspektivě decouplingu (tj. oddělení západního dodavatelského řetězce od asijského) se konkurence stane velmi silnou. Kromě toho, že se obchod bude zmenšovat, jde o to, že k udržení tempa bude třeba na obou stranách zeměkoule rozvíjet hodnotové řetězce bez rizika přerušení dodávek.“
Psali jsme:
- Nězavisimaja: Polovina Ruska se stane zvláštní ekonomickou zónou Číny
- Italské lithium může změnit rovnováhu světové ekonomiky
- „Musíme zajistit bezpečnost dodávek a zároveň naši globální konkurenceschopnost,“ říká von der Leyenová
- Nová bojová fronta
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.