Italské lithium může změnit rovnováhu světové ekonomiky

Nedávno zveřejněná studie uvádí, že italské podloží je bohaté na lithium, zejména v některých regionech.

Lithium se v historii lidstva objevilo teprve v 19. století, v roce 1817 ho objevil J. A. Arfwedson. Dlouhou dobu se jeho použití omezovalo na specializované oblasti, jako jsou vysokoteplotní maziva, některé druhy keramiky a skla a antidepresiva. V posledním desetiletí na trhu s lithiem způsobila revoluci prudce rostoucí poptávka po dobíjecích bateriích, které v současné době představují více než polovinu celosvětové spotřeby lithia. Očekává se, že do roku 2030 bude celosvětová poptávka po lithiu činit téměř 1,8 milionu tun (Mt) ekvivalentu uhličitanu lithného (LCE – lithium carbonate equivalent), tj. téměř šestinásobek poptávky v roce 2020. Takto dramatický nárůst podpořil celosvětové úsilí o průzkum nových zdrojů i přehodnocení již známých ložisek.

V Evropě se ložiska lithia koncentrují v určitých úsecích. S výjimkou zvláštního ložiska Jadar jsou největší zásoby (> 60 % odhadovaného množství) spojeny se segmenty variského řetězce (Galicie Trás-os-Montes, francouzský Centrální masiv, Cornwall a Český masiv). Další potenciálně významná ložiska jsou spojena s tzv. ukrajinským štítem.

Podívejme se nyní blíže na Itálii.

Nedávno zveřejněná studie čtyř výzkumníků Národní výzkumné rady (CNR – Consiglio Nazionale delle Ricerche) uvádí, že italské podloží je bohaté na lithium, zejména v Toskánsku, Laziu a Kampánii. Jedná se o šetření založené na analýze dostupných údajů a nových vzorků hornin (viz také mapka na str. 4 ve studii). Není však vyloučeno, že existují i další oblasti bohaté na tento drahý kov, protože existují neprozkoumané oblasti, jako je Sardinie a Kalábrie, a také apeninská a jadranská oblast, kde se nacházejí ložiska uhlovodíků. To by samozřejmě byla pro Itálii důležitá zpráva vzhledem k významu lithia pro výrobu elektrických baterií – a tedy pro rozvíjející se odvětví elektromobility – a také pro farmaceutický průmysl a alternativní energetiku, uvedl zpravodajský portál Rai News.

 „Jestliže průzkum tuto důležitou studii potvrdí, bude to mít velmi významné důsledky. Mluvíme o základní surovině pro nové technologie a pro tzv. ekologický a energetický přechod. Naše země nebyla nikdy historicky bohatá na suroviny. Italské lithium by mohlo začít jiný příběh, autonomnější země a země, která je také vývozcem surovin,“ míní Giuseppe Sabella, ředitel think tanku Oikonova. „Přitom se jedná o surovinu, která stojí nemalé peníze – 80 eur za kilogram – a kvůli níž byla Evropa dosud zcela závislá na Austrálii, Číně a zejména USA, ale také na Jižní Americe (Chile, Brazílii a Argentině).“

Pokud jde o vzácné zeminy, tak Sabella poukazuje, že „Evropa je dováží z 98 % z Číny, která prozatím vlastní 40 % světových zásob. Vzácné zeminy mají také USA, Vietnam, Brazílie, Rusko, Indie, Austrálie a Grónsko. Odhaduje se, že sicilský průliv je rovněž bohatý na vzácné zeminy. Říká se jim tak proto, že se obtížně získávají, nikoli proto, že jsou vzácné samy o sobě.“ A dále říká: „Jestliže však velcí výrobci automobilů investovali tolik do vývoje elektromobility a dokonce tvrdí – zejména Stellantis a Volkswagen – že do roku 2035 ukončí výrobu automobilů se spalovacím motorem, nemůžeme si myslet, že se sami odsoudili k odevzdání se čínskému průmyslu: zjevně vědí, kam si jít pro dodávky. A zřejmě vědí, že se mohou spolehnout na lithium a vzácné zeminy v takovém množství, že s jejich výrobou nemají problémy.“

Francie nezůstává pozadu

Není to ovšem jen Itálie, kde je šance na získání lithia. Jak informoval v říjnu portál Le Temps, v Centrálním masivumá vzniknout obří důl na lithium, jehož otevření je naplánováno na rok 2027. Projekt „EMILI“, který oznámila francouzská skupina Imerys zabývající se průmyslovými minerály, pomůže Evropě zbavit se téměř úplné závislosti na Číně, pokud jde o lithium. Od 60. let minulého století Úřad geologického a důlního výzkumu (Bureau de Recherches Géologiques et Minières – BRGM) zjišťoval přítomnost lithia v podloží. Společnost Imerys však donedávna neznala obsah, a tedy ani to, zda by místo mohlo být ziskové.

„Odhadujeme, že ložisko obsahuje přibližně jeden milion tun oxidu lithného,“ řekl Alessandro Dazza. To je „mnohem více, než BRGM původně předpokládal“ (320 000 tun). Podle společnosti Imerys by to stačilo na výrobu „34 000 tun hydroxidu lithného ročně od roku 2028 po dobu nejméně 25 let“ a na „vybavení 700 000 elektrických vozidel lithium-iontovými bateriemi“ ročně. Koncentrace se pohybuje v rozmezí 0,9 až 1 %, tj. k získání jedné tuny lithia je třeba vytěžit téměř 100 tun horniny.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.