Svoboda tisku ve světě: Fake news a propaganda jsou problém

V Česku je svoboda tisku ohrožena vysokou koncentrací soukromých médií a tlakem na veřejnoprávní vysílání.

21. vydání Světového indexu svobody tisku, který každoročně sestavuje organizace Reportéři bez hranic (RSF), osvětluje významné a často radikální změny související s politickými, sociálními a technologickými otřesy. Situace je „velmi vážná“ v 31 zemích, „obtížná“ ve 42, „problematická“ v 55 a „dobrá“ nebo „uspokojivá“ v 52 zemích.

Norsko je již řadu let považováno za pozitivní příklad svobody tisku. Přestože podmínky pro novináře byly již dříve příkladné, vláda navíc zřídila komisi, která má omezit šíření falešných zpráv a nenávistných projevů na internetu. Jejím cílem je také chránit úlohu tisku jako nezávislého hlídacího psa. V užším slova smyslu by měla usnadnit například odhalování korupce.

Mezi země, v nichž je svoboda tisku nejvíce omezována, patří především asijské země, jako je Írán, VietnamČína, kde je celosvětově vězněno nejvíce pracovníků médií. Poslední místo v žebříčku stále zaujímá Severní Korea, kde svobodný tisk de facto neexistuje.

Podle odborníků má na svobodu tisku na celém světě obzvláště negativní dopad rozšířený zpravodajský a informační chaos – globalizovaný a neregulovaný informační prostor online podporuje falešné zprávy a propagandu. Před hrozbou dezinformací nejsou chráněny ani stabilní demokracie. Podle zprávy byli političtí aktéři ve 118 ze 180 zkoumaných zemí přímo ovlivněni dezinformačními kampaněmi.

Invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 odráží tento proces, v němž propagandistická válka předcházela fyzickému konfliktu. Čína využívá volnou ruku v legislativě k tomu, aby své obyvatelstvo, zejména obyvatele Hongkongu, uzavřela před zbytkem světa. Ale také na evropské půdě je růst sociálního a politického napětí podněcován sociálními médii a novými názorovými médii, zejména ve Francii, kde získávají stále větší podporu radikální pravicové strany. A lidé jsou stále více poštváváni proti sobě.

Žurnalistiku ohrožuje průmysl falešného obsahu

Index 2023 poukazuje na rychlé dopady, které má průmysl falešného obsahu v digitálním ekosystému na svobodu tisku. Ve 118 zemích (dvě třetiny ze 180 zemí hodnocených v rámci Indexu) většina respondentů dotazníku Indexu uvedla, že se političtí aktéři v jejich zemích často nebo systematicky podílejí na masivních dezinformačních nebo propagandistických kampaních. Dochází ke stírání rozdílů mezi pravdivým a nepravdivým, skutečným a umělým, fakty a výmysly, což ohrožuje právo na informace. Bezprecedentní možnost manipulovat s obsahem je využívána k podkopávání těch, kteří ztělesňují kvalitní žurnalistiku, a k oslabování žurnalistiky jako takové.

Zabíjení novinářů a obrovský trh s dezinformacemi

Za posledních pět let bylo na celém světě tragicky zabito více než 300 novinářů. Ashoka Fellow a investigativní reportér Laurent Richard založili Forbidden Stories, globální novinářskou síť, která spolupracuje na tom, aby „zabití novináře nezabilo příběh“. Od roku 2018 zveřejnili rozsáhlá vyšetřování ve více než 50 zemích, včetně přelomových zpráv o projektu Pegasus.

Magazín Forbes přinesl s Laurentem Richardem rozhovor, v němž zmínil indickou novinářku Gauri Lankeshovou, která byla v roce 2017 zabita za to, že vyšetřovala globální hrozbu pro všechny demokracie: šíření dezinformací. Pátrala po společnostech a „továrnách na trolly“, které vydělávají na pumpování obrovského množství dezinformací.

Lankeshová popsala, jak indická vládnoucí strana Bharatiya Janata Party (BJP) využívala „továrny na lži“ – webové stránky, které obchodují s fámami a polopravdami – k šíření dezinformací na internetu, od falešných zpráv po zfalšované fotografie, jejichž cílem bylo zdiskreditovat kritiky vlády. Uživatelé internetu s politickou agendou pak tyto lži šířili, uvedla a použili „falešné zprávy jako svou zbraň“.

„Abychom pokračovali v její práci, rozhodli jsme se spojit s více než 100 novináři z deníků Washington Post,Guardian, Le Monde a mnoha dalších, abychom pokračovali v Gauriině práci v Indii a vyšetřovali globální dezinformační průmysl v širším měřítku. Zjistili jsme, že existuje obrovský trh s dezinformacemi. Náš projekt „Story Killers“ mimo jiné odhalil tajnou soukromou společnost v Izraeli, která tvrdí, že zmanipulovala více než 30 prezidentských voleb po celém světě. Tento průmysl představuje globální hrozbu pro demokracii,“ uvedl Richard.

Jak je na tom Česká republika?

Podle RSF je česká mediální krajina charakterizována třemi hlavními trendy: výraznou koncentrací velkých mediálních skupin (PPF, MAFRA) v rukou významných ekonomických hráčů, včetně bývalého premiéra Andreje Babiše od počátku roku 2010; vznikem nových nezávislých médií (HlídacíPes, Deník N aj.) v reakci na tento nedávný vývoj; a silnou přítomností respektovaných veřejnoprávních médií (Česká televize, Český rozhlas), která však podléhají rostoucímu politickému tlaku.

Reportéři bez hranic upozornili kromě jiného na to, že v ČR neexistuje žádný systém veřejných dotací a vzhledem ke klesajícím příjmům z reklamy se soukromá média stále častěji financují zpeněžováním obsahu. Malá nezávislá média se uchylují k financování od neziskových organizací a soukromých nadací. Veřejnoprávní média jsou financována prostřednictvím poplatků za vysílání domácností, které se však za posledních 15 let nezvýšily. Někteří politici se je snaží snížit nebo zrušit.

Stav svobody tisku ve světě. Zdroj: Statista.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.