EU se zaměřila na vyhlídky evropského mediálního průmyslu

VSa Zprávy

Většina Evropanů si zvykla na bezplatné zpravodajství online, přičemž většina uživatelů konzumuje zprávy, které jsou pro ně volně dostupné.

Evropská komise 18. května zveřejnila vůbec první výhled evropského mediálního průmyslu, který analyzuje trendy v audiovizuálním průmyslu, průmyslu videoher a zpravodajských médií.

Zpráva „European Media Industry Outlook“ poskytuje údaje o trhu a identifikuje výzvy a základní technologické trendy společné pro mediální průmysl. Mimo jiné zdůrazňuje strukturální dopad probíhajícího posunu ve spotřebě médií ve prospěch digitálních hráčů. Podle zprávy je růst tažen především segmenty, jako je video na vyžádání (VoD – video on demand), mobilní hry nebo imerzivní obsah.

Zpráva rovněž zdůrazňuje význam strategických aktiv, jako jsou práva duševního vlastnictví, pro mediální společnosti a to, jak může zachování, získání a využívání těchto práv pomoci zvýšit příjmy, investovat nebo zůstat nezávislými. Zdůrazňuje také, že včasné a zároveň rozumné zavádění inovativních technologií a technik (např. virtuální produkce s umělou inteligencí) je zásadní pro přizpůsobení se, otevření nových trhů a zvýšení konkurenceschopnosti. Strategie zaměřené na publikum by navíc měly sloužit jako základ pro budování úspěšných obchodních modelů.

Přehled trhu

Analýza trhu ukazuje, že tři hlavní mediální subsektory si do značné míry konkurují na stejném trhu ekonomiky pozornosti. Mediální společnosti se snaží získat a zpeněžit čas lidí. Růst je tažen především online hráči a zaváděním nových distribučních metod, zatímco mnoho tradičních hráčů se snaží přizpůsobit. V této souvislosti čelí průmyslová odvětví v EU rostoucí konkurenci ze strany hráčů mimo EU (např. platforem sociálních médií, streamerů v USA, herních společností v Číně a Japonsku), kteří jsou přítomni napříč odvětvími a hodnotovými řetězci. Spotřebitelé se mezitím nadále přesouvají na internet a konzumují více obsahu na digitálních médiích, streamovacích nebo herních platformách, ačkoli televize zůstává pro většinu Evropanů preferovaným médiem pro sledování filmů a seriálů nebo pro konzumaci zpráv.

Celkové příjmy se zotavují, ale v jednotlivých mediálních segmentech EU existují výrazné rozdíly v dynamice. Velikost mediálního trhu v jednotlivých subsektorech se odhaduje na 91,4 miliardy eur v audiovizuálním odvětví, 23,5 miliardy eur v odvětví videoher a 19,8 miliardy eur v odvětví zpravodajských médií. Nejrychlejší růst zaznamenávají videohry, audiovizuální odvětví se postupně zotavuje z pandemie covid-19 a části zpravodajských médií se zmenšují. Dynamika příjmů mezi jednotlivými segmenty se značně liší: VoD, konzolové a mobilní hry, imerzivní/XR obsah a digitální zpravodajství jsou hnací silou růstu, zatímco kino, tištěný tisk a počítačové hry se potýkají s problémy.

Průmyslová struktura EU se vyznačuje množstvím malých podniků, zatímco obrat je tažen velkými podniky.V průmyslu EU tvoří malé a střední podniky 99,8 % všech společností působících na mediálních trzích. Větší společnosti – převážně v oblasti vysílání – se na celkovém obratu médií podílejí více než 50 % a zaměstnávají přes 45 % z milionu zaměstnanců v médiích.

Duševní vlastnictví je pro mediální společnosti strategickým aktivem více než kdy jindy

V kontextu tvrdé mezinárodní konkurence se schopnost evropského mediálního průmyslu, včetně tvůrců obsahu, udržet, získat a využívat práva duševního vlastnictví jeví jako zásadní pro zvýšení příjmů, investice a zachování nezávislosti.

Výhled také poskytuje nové údaje a poznatky o přítomnosti a spotřebě evropských děl v katalozích videí na vyžádání v celé EU. Spotřebě nadále dominují díla z USA (59 % času sledování), před národními tituly (13 %), díly z jiných zemí EU (9 %) a díly ze Spojeného království (9 %). Pokud jde o zastoupení titulů v katalozích VoD, americké tituly tvořily 47 % dostupných děl, národní tituly 14 %, zahraniční tituly EU 14 % a britská díla 9 %.

V oblasti zpravodajských médií vydavatelé očekávají, že podíl jejich příjmů z online využití jejich publikací se zvýší díky licenčním smlouvám uzavřeným s technologickými platformami. Obecněji řečeno, ochrana majetku duševního vlastnictví tvůrců obsahu, zejména proti online pirátství, je zásadní pro zajištění udržitelnosti mediálního průmyslu.

Včasné přijetí a používání nových technologií je klíčem k adaptaci a otevření nových trhů

Růst v oblasti médií je tažen hráči mimo EU, často globálními technologickými společnostmi, které si na mediálních trzích vybudovaly strategické pozice, od distribuce zpravodajství po investice do virtuálních světů, a to na základě svého úsilí v oblasti výzkumu a inovací.

Mediální společnosti se snaží využít nedávného a převratného technologického pokroku v celém hodnotovém řetězci – od umělé inteligence po virtuální produkci a rozšířenou realitu – a přijmout tyto technologie dostatečně brzy, aby si vybudovaly konkurenceschopnost, zejména když se stanou cenově dostupnějšími. Zejména generativní umělá inteligence se jeví jako technologie, k níž průmysl přistupuje jako k nástroji pro zlepšení svých procesů (např. kreativních).

Mezitím data zůstávají klíčovým zdrojem nových distribučních a obchodních modelů. Velcí online hráči mohou díky svému rozsahu shromažďovat a analyzovat velké množství dat o uživatelích. To jim umožňuje optimalizovat jejich obchodní modely, lépe zpeněžit obsah a investovat do nových trhů. Na druhou stranu malé a střední podniky nejsou schopny využívat data stejným způsobem.

Hybnou silou změn jsou mladí lidé

Analýza spotřebních trendů ukazuje, že mladší generace mají odlišné spotřební návyky. Odklánějí se od starých médií (jako je televize nebo kina) ve prospěch online nebo virtuálního prostoru. V této souvislosti se mediální společnosti stále více snaží udržet si mladší spotřebitele, aby si zajistily dlouhodobou relevanci. Společnosti mimo EU se zatím úspěšně prosazují v odvětvích přitahujících mladé lidi, jako jsou hry a virtuální světy. Tyto prostory mají strategický význam, protože jsou místem, kde se žije, zažívá a nakupuje, a ne jen hraje.

Jak se daří odvětví zpravodajských médií?

Občané EU stále důvěřují tradičním médiím (více než polovina spotřebitelů důvěřuje rozhlasu), a to výrazně před internetem, navzdory nedávno zjištěným trendům, jako je vyhýbání se zprávám. Oceňují také úlohu zpravodajství pro společnost a rozmanitost témat a námětů, kterým se zpravodajské organizace věnují.

Přesto se toto odvětví v důsledku digitalizace a změn spotřebitelských návyků neustále proměňuje. Starší média zvýšila svou přítomnost na internetu, aby si udržela relevanci a sloužila občanům, kde jsou jako zdroj zpráv využívány i další subjekty, např. platformy sociálních médií.

Trh zpravodajských médií zůstává na úrovni EU roztříštěný a tvoří jej převážně malé společnosti (méně než 10 zaměstnanců), zatímco téměř veškerý obrat připadá na největší hráče (tj. provozovatele televizního vysílání). Hlavní typy analyzovaných zpravodajských médií mají odlišnou trajektorii růstu. Příjmy tištěného tisku trvale klesají, mírně rostou u televize a rozhlasu a výrazně se zvyšují u digitálního zpravodajství. Růst posledně jmenovaných však plně nekompenzuje pokles tisku. A konečně klesla i celková zaměstnanost, a to z téměř 850 000 zaměstnanců na přibližně 600 000, což odpovídá 30% poklesu mezi lety 2008 a 2020 a nyní představuje pouze 0,32 % celkové zaměstnanosti v Unii.

Vývoj spotřebních vzorců odráží ekonomické vyhlídky, ale jen do určité míry. Většina Evropanů konzumuje zprávy denně, přičemž hlavním zdrojem zpráv zůstává televize, následovaná internetovými médii, rozhlasem, sociálními médii a tiskem. Digitální média zaznamenávají nejrychlejší růst spotřeby díky faktorům, jako je lepší rozšíření internetu, zlepšení nabídky online a spotřeba mladšího publika.

Nárůst digitální spotřeby však není doprovázen podobným růstem příjmů zpravodajských médií. Média mají stále potíže soutěžit s platformami o příjmy z online reklamy. Většina Evropanů si také zvykla na bezplatné zpravodajství online, přičemž většina uživatelů konzumuje zprávy, které jsou pro ně volně dostupné.Výsledkem je, že v roce 2022 tisk vygeneroval 15,5 miliardy eur příjmů z tištěných vydání (které v daném týdnu konzumuje 21 % Evropanů), zatímco digitální zpravodajská média (která v daném týdnu konzumuje 43 % Evropanů) pouze 4 miliardy eur.

Podíl spotřebitelů platících za přístup ke zpravodajskému obsahu ve vybraných devíti zemích Evropské unie (EU-9) za rok 2022 v procentech. Zdroj: European Media Industry Outlook, Evropská komise (17.05.2023), str. 90.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.