Evropské společnosti a penzijní fondy mají být zapojené do ničení Amazonie

VSa Trendy

Mnohé evropské finanční instituce (včetně bankovních ústavů, pojišťoven a penzijních fondů) umožňují nezodpovědnou produkci chovu dobytka a pěstování sóji prostřednictvím přímého financování společností, zemědělských podniků a trhu s půdou.

Evropská síť ENCO (European Network Of Corporate Observatories), která sleduje nadnárodní korporace a brazilská organizace Vigência ve své zprávě poukazují na odpovědnost evropských nadnárodních společností a penzijních fondů za masakr Amazonského pralesa.

V rámci našeho informačního servisu přinášíme ukázku z publikace „INVISIBLE HANDS?“ European corporations and the deforestation of the Amazon and Cerrado biomes (autoři: Daniel Angelim, Débora Assumpção e Lima, Patrícia Laczynski, Renata Boulos,Yamila Goldfarb).

***

Závislost Brazílie na vývozu komodit v posledních třech desetiletích nejenže určovala politiku brazilských vlád při hledání silnějšího HDP, ale byla také hlavní příčinou bezprecedentní míry odlesňování a nadměrného využívání přírody ve dvou nejbohatších brazilských biomech: Amazonii a Cerrado. Spolu s deštným pralesem v Kongu ve střední Africe je Amazonie klíčovým ekosystémem pro globální zdraví životního prostředí, protože ovlivňuje změnu klimatu díky své roli zásobníku a mechanismu ukládání uhlíku, který ovlivňuje průběh počasí v Jižní Americe a Africe.

Během posledních několika desetiletí byla rozsáhlá území těchto biomů ohrožena mnoha hospodářskými zájmy, což představuje vážnou a nejistou budoucnost pro zachování přírodních míst a život lidí v lese.

Dopady agrobyznysu a těžby

Nezodpovědný postup agroprůmyslu v severních oblastech země, který se opírá o chov hospodářských zvířat a rozsáhlé monokultury výnosných komodit (tj. sóji, masa, dřeva), je považován za hlavní faktor ekologické a sociální krize, která není v Brazílii ani v zahraničí dostatečně známá. Také těžební činnost a nelegální těžba dřeva související s komoditním průmyslem vytvářejí tlak na znehodnocování biomů. Na počátku roku 2000 se podařilo díky mezinárodnímu protestu a politickým opatřením a zásahům do řízení dodavatelských řetězců omezit míru odlesňování brazilské Amazonie.

Jedním z přijatých opatření bylo sójové moratorium, dobrovolná dohoda o nulovém odlesňování, kterou v roce 2006 podepsali obchodníci se sójou. Současné poznatky dnes poukazují na to, že nové hranice expanze komoditního průmyslu přivedly Brazílii na cestu bezuzdného odlesňování, které ohrožuje ochranu biomů Amazonie a Cerrado a v budoucnu by mohlo vést k jejich nevratné degradaci. Po vyhlášení sójového moratoria v regionu se Cerrado přeměnilo na rozsáhlé plochy orné půdy a pastvin pro dobytek.

Odhaduje se, že přibližně 80 % původní vegetace Cerrado již bylo v minulých desetiletích změněno v důsledku expanze zemědělského průmyslu. V oblasti Matopiba nahradila přibližně 62 % zemědělské expanze původní vegetaci Cerrado. V roce 2018 bylo pouze 2,85 % Cerrado formálně chráněno prostřednictvím oblastí spravovaných federálními nebo státními agenturami, jako jsou národní parky a biologické rezervace. Rovněž 4,1 % celkové plochy z Cerrado je zahrnuto do domorodých pozemků. Úspěchy Brazílie při snižování odlesňování Amazonie prošly obrovskou komplikací, která začala redukcí lesního zákoníku v roce 2012. Od té doby pokusy o zrušení úspěchů ochrany přírody stále více stimulují nárůst odlesňování. Mapa 1 na str. 5  ukazuje současnou úroveň využívání půdy a odlesňování na celém brazilském území.

Amazonie a Cerrado jsou dnes územími, která se potýkají s politickými, hospodářskými a environmentálními spory. Tyto spory se soustřeďují nejen na vnitřní konkurenci mezi hospodářskými odvětvími, která stále více využívají zdroje sóji, kukuřice, hovězího masa, kůže, dřeva, cukrové třtiny, bavlny a nerostných surovin, ale také na konflikty mezi velkými a středními agrokorporacemi (politicky podporovanými vládou Jaira Bolsonara) proti komunitám, které v pralese žijí.

Role Evropy

Některé evropské finanční instituce a společnosti sice vypracovaly vlastní politiku odlesňování, ale samoregulace soukromého sektoru vytvořila ničivější scénář, protože tyto společnosti nebyly v případě ignorování kritérií postihovány. Sedm evropských zemí (Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Spojené království a Itálie), které v roce 2019 dohromady představovaly 22 % brazilského vývozu sóji, podepsalo v roce 2015 Amsterodamskou deklaraci, jejímž cílem je podpořit eliminaci odlesňování v důsledku produkce zemědělských komodit.

Nicméně i když v posledních několika letech vznikly nové závazky nulového odlesňování, v roce 2016 se vztahovaly pouze na polovinu sóji vyvezené z oblasti Cerrado. Proto existuje reálné riziko, že Cerrado může utrpět větší devastaci lesů. Také většina závazků k nulovému odlesňování, které podepsaly korporace, má velmi málo informací o tom, jak budou tato opatření ve výrobním řetězci realizována a jak bude sledován pokrok. Pokud jde o aktéry a dynamiku, má řetězec produkce sóji v Brazílii složitou strukturu. (Obr. 1 na str. 11 přináší přehled o zdroji a zemi určení sóji potenciálně zasažené nelegálním odlesňováním. Odhadovaný roční průměr mezi lety 2009 a 2017.)

Brazilští zemědělci mohou hledat finanční podporu ze tří různých zdrojů: komerčních finančních institucí (například národních nebo mezinárodních bank či úvěrových agentur), dotovaných venkovských úvěrů (poskytovaných prostřednictvím různých programů prostřednictvím Brazilské rozvojové banky) a barterových obchodů od obchodníků a dodavatelů vstupů (nepřímý mechanismus financování vedený společnostmi vyrábějícími osiva, hnojiva, pesticidy a zemědělské stroje).

Po finanční krizi v roce 2008 prohloubila nová dynamika trhu se zemědělskou půdou devastaci původních oblastí. Mezinárodní investoři se stále více přiklánějí ke strategii směřování kapitálu do přímých nákupů zemědělské půdy a k územní expanzi agrobyznysu (zejména sóji), při níž je půda využívána i jako finanční aktivum.

Kvůli finančnímu využívání půdy se cena brazilské zemědělské půdy, zejména v oblasti Cerrado, v posledních deseti letech exponenciálně zvýšila. Institucionální investoři, jako jsou penzijní a soukromé kapitálové fondy, realitní firmy a agropodniky, provozují obchodní model, který produkuje zhodnocování půdy získáváním a kácením ploch původní vegetace pro zemědělské účely, místo aby své příjmy zakládal na produkci komodit. Obvykle je mnoho případů záborů půdy ve venkovských oblastech severní Brazílie, v poslední době využívaných pro pěstování sóji, spojeno s nezákonnými zábory půdy, které vyvolávají nucené stěhování tradičních komunit.

S rozvojem agrobyznysu, který produkuje komodity financované společnostmi a fondy EU, se zvyšuje tlak a spory týkající se využívání půdy a přírodních zdrojů. Rozšiřování řetězce produkce sóji, především v amazonském a cerradském biomu, způsobilo odlesňování, požáry, kontaminaci, zamokření a vymírání vody. Z výzkumu MapBiomas (2020) vyplývá, že hlavními agresory amazonského pralesa jsou spekulanti, kteří zabírají veřejnou půdu, jež představuje 75 % půdy v tomto biomu.

Jak ukázala zpráva, evropské společnosti stále podporují produkci komodit spojených s odlesňováním v brazilských biomech. Vyšlo najevo, že dobrovolná certifikace udržitelné produkce, kterou udělují evropské společnosti, není řešením. V případě sóji model pěstování sóji založený na monokulturách, doplněný o certifikované nákupy založené na kreditech (namísto fyzických dodávek), stále umožňuje výrobní řetězec spojený s neudržitelnými pěstitelskými postupy.

Dalším důležitým zjištěním je role, kterou hrají mnohé evropské finanční instituce, včetně bankovních ústavů, pojišťoven a penzijních fondů, které umožňují nezodpovědnou produkci chovu dobytka a pěstování sóji prostřednictvím přímého financování společností, zemědělských podniků a trhu s půdou. Podle informací shromážděných v této zprávě neměly tyto evropské korporace v posledních letech odpovídající přístup k prevenci přímého či nepřímého zapojení do praxe odlesňování, agrese vůči tradičním komunitám apod.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.