„Hvězdné války“ se přesunuly z filmového studia do reality

Rusko nedávno předvedlo, že dokáže sestřelit satelit. Stal se tím vesmír méně bezpečný?

Rusko v polovině listopadu otestovalo pozemní raketu, která zničila nefunkční, ale stále obíhající sovětskou družici Kosmos-1408. Čína, Spojené státy a Indie již v minulosti podobné operace provedly, ale Rusko se k takovému ostrému zásahu odhodlalo poprvé. Test překvapil celý svět.

Ruská armáda použila ke zničení družice stávající systém PL-19 Nudol. Ačkoli jsou informace kusé a rozporuplné, podle odborníků má Nudol údajně dvě role: jako protisatelitní zbraň a spekulativněji jako součást nové generace zavedeného protiraketového systému, který brání Moskvu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že test „nepředstavoval a nebude představovat hrozbu“ pro ostatní uživatele vesmíru. Spojené státy a jejich spojenci s tím rozhodně nesouhlasí.

Kritika z USA

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v tiskovém prohlášení sdělil, že „tento test dosud vygeneroval více než 1500 kusů sledovatelného orbitálního odpadu a pravděpodobně vygeneruje stovky tisíc kusů menšího orbitálního odpadu. Dlouhodobé úlomky vytvořené tímto nebezpečným a nezodpovědným testem budou nyní ohrožovat satelity a další vesmírné objekty, které jsou životně důležité pro bezpečnost, ekonomické a vědecké zájmy všech států po celá desetiletí. Kromě toho výrazně zvýší riziko pro astronauty a kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici a další aktivity spojené s lety člověka do vesmíru.  Tímto testem byla neopatrně ohrožena bezpečnost a ochrana všech subjektů, které usilují o průzkum a využívání vesmíru pro mírové účely. Události z 15. listopadu 2021 jasně ukazují, že Rusko je navzdory svým tvrzením, že se staví proti vyzbrojování vesmíru, ochotno svým bezohledným a nezodpovědným chováním ohrozit dlouhodobou udržitelnost vesmíru a ohrozit průzkum a využívání vesmíru všemi národy.“

Ruská bezohlednost se zde setkává s americkým pokrytectvím. USA jsou v militarizaci vesmíru dále než jejich dva protivníci Rusko a Čína – tedy podle západních odborníků tomu tak je. Oblet Země čínskou hypersonickou zbraní v létě je překvapil a ukazuje, že „Hvězdné války“ již začaly a přesunuly se z filmového studia do reality.

Satelitní systémy jsou důležitou součástí moderního vedení války

Ruská armáda si jasně uvědomuje podstatu moderního vedení války, která je závislá na situačním povědomí a spolehlivé komunikaci, včetně té, kterou zajišťují satelitní systémy. Je logické předpokládat, že narušení těchto systémů bude důležitým prvkem ruské vojenské strategie ve vesmíru, zejména s ohledem na rostoucí závislost potenciálních protivníků na kosmických prostředcích. [1] Zároveň je poslání kosmických sil definováno tak, že vyžaduje akci pouze v reakci na hrozbu „ve vesmíru a z vesmíru“. To naznačuje, že za primární poslání kosmických sil je považována spíše obrana než útok, ačkoli ofenzivní operace ve vesmíru nejsou vyloučeny.

Pojem hrozby z vesmíru lze vysledovat až ke konceptu „úderných zbraní ve vesmíru“ – tedy zbraní umístěných ve vesmíru, které mohou útočit na cíle na Zemi. Tento koncept zaujímá významné místo v sovětském a posléze ruském vojenském a politickém diskurzu přinejmenším od počátku 80. let 20. století. [2] Zdá se, že tato kategorie zbraní zahrnuje širokou škálu systémů. Například v návrhu Smlouvy o zabránění umístění zbraní v kosmickém prostoru, který v roce 2014 předložily Rusko a Čína na Konferenci o odzbrojení (CD – Conference on Disarmament), je „zbraň v kosmickém prostoru“ definována jako objekt umístěný v kosmickém prostoru, který může zničit nebo poškodit „objekty v kosmickém prostoru, na zemském povrchu nebo ve vzduchu“. [3] Obvykle se má za to, že do této kategorie by spadaly prvky systému protiraketové obrany umístěné v kosmickém prostoru, jako jsou stíhače nebo zbraně se směrovanou energií. Ruští představitelé navíc často zdůrazňují, že protiraketová obrana založená na kosmickém prostoru by mohla být použita k preventivnímu útoku na jejich strategické síly. [4]

Tento přístup byl zvláště výrazný v 80. letech, kdy sovětské práce na protisatelitních systémech dostaly značný impuls, když bylo poslání těchto systémů přeformulováno ve smyslu potřeby čelit prvkům americké Strategické obranné iniciativy (SDI – Strategic Defense Initiative). [5] Podobná dynamika pravděpodobně existuje i dnes, zejména proto, že ruské politické vedení zřejmě plně podporuje programy, které nabízejí schopnost čelit americkým systémům protiraketové obrany.

Kdo ovládá vesmír, ovládá zemi

„Kdo ovládá vesmír, ovládá zemi“ je podle studie amerického think tanku Rand nevyslovenou hlavní zásadou čínských vojenských stratégů. Proč by to američtí nebo ruští generálové tedy měli vidět jinak?

Závody ve zbrojení ve vesmíru trvají od roku 1957, kdy Sověti jako první vyslali do vesmíru družici. Závod se jen zrychlil a pro lidi má mnohem větší důsledky. Nejen armády velmocí jsou totiž stále více závislé na satelitní technologii. Nervové systémy všech velkých ekonomik nyní obíhají: satelity pro telekomunikace, pro navigaci automobilů, letadel, lodí, pro systémy kreditních karet, každodenní práci firem, veřejné správy, vlád, médií. Útok na satelity by zničil armády a zablokoval životy celých národů.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Totemkin, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.