Dánské úřady chtějí využívat umělou inteligenci

91 % dánských úřadů bude do tří let využívat umělou inteligenci. Podle rozsáhlého průzkumu IT v praxi však etika značně zaostává.

Umělá inteligence se v Dánsku rozmáhá. V příštích třech letech se umělá inteligence stane součástí každodenního života téměř ve všech oblastech veřejného sektoru, přičemž 91 % orgánů veřejné správy plánuje zavedení umělé inteligence. Velkou část služeb pro občany a vyřizování případů zajišťují obce. Umělá inteligence se již zkušebně používá, např. k posouzení rizika dlouhodobé nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání.

Díky dlouhodobému zaměření na digitalizaci ve veřejném i soukromém sektoru má Dánsko dobré předpoklady pro zavádění nových technologií. Existují kvalitní a strukturované soubory veřejných dat, dánský trh práce je flexibilní a obyvatelstvo je přizpůsobivé a otevřené novým technologiím.

Využití umělé inteligence však přináší také řadu problémů, které je třeba řešit. Umělá inteligence například vyvolává etické otázky ohledně otevřenosti a transparentnosti, protože tato technologie umožňuje nové způsoby rozhodování. „Musíme si uvědomit, k čemu data používáme a jaké to má důsledky,“ říká Asger Højen Danielsen, senior manažer společnosti Rambøll.

Umělá inteligence se může dostat do konfliktu s lidskými právy v několika oblastech. Klasickým příkladem je, že algoritmy mohou upevňovat a posilovat diskriminaci na základě pohlaví, věku a etnického původu.

Dánsko je na prvním místě v digitalizaci v EU

Evropská komise nedávno zveřejnila výroční zprávu „Index digitální ekonomiky“ (DESI), která každoročně hodnotí pokrok členských států v digitalizaci – výsledky se týkají lidského kapitálu, síťové konektivity, integrace digitálních technologií a digitálních veřejných služeb a zpráva poskytuje přehled o tom, jak si EU celkově vede v digitální oblasti.

Dánsko má nejvyšší využívání digitálních veřejných služeb v EU. 92 % uživatelů internetu v Dánsku využilo v uplynulém roce digitální veřejné služby (eGovernment). To znamená, že Dánsko je v průzkumu členským státem s nejvyšším podílem uživatelů digitálních veřejných služeb.

Index digitální ekonomiky a společnosti 2021

Všechny členské státy EU sice dosáhly v oblasti digitalizace pokroku, ale celkový obraz napříč členskými státy je smíšený a rozdíl mezi zeměmi EU s nejlepšími výsledky a zeměmi s nejnižším hodnocením DESI je i přes určitou konvergenci stále značný. Navzdory zlepšením budou muset všechny členské státy vyvinout soustředěné úsilí, aby splnily cíle pro rok 2030 stanovené v rámci evropské digitální dekády.

V údajích o digitálních veřejných službách se významné zlepšení služeb elektronické veřejné správy zatím neprojevuje. Během prvního roku pandemie několik členských států vytvořilo nebo rozšířilo digitální platformy s cílem poskytovat více služeb on-line. V rámci plánů pro oživení a odolnost, které Rada přijala, je 37 % investic do digitální oblasti (přibližně 43 miliard eur z celkové částky 117 miliard eur) určeno na digitální veřejné služby, takže v nadcházejících letech se očekává výrazné zlepšení. Komise rovněž zveřejnila srovnávací hodnocení elektronické veřejné správy 2021, které představuje průzkum mezi občany 36 evropských zemí ohledně využívání služeb digitální veřejné správy.

Graf: Pořadí členských států podle DESI v roce 2021

Nejvyspělejší digitální ekonomiky v EU mají Dánsko, Finsko, Švédsko a Nizozemsko, následují Irsko, Malta a Estonsko. Nejnižší skóre mají Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Zdroj:  Digital Economy and Society Index, Evropská komise, str. 19.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.