Česká republika patří k nejméně zranitelným zemím, pokud jde o ruské a čínské škodlivé aktivity ve střední Evropě a na západním Balkáně.
Studie Globsec Policy Institute, bratislavského think tanku zaměřeného na mezinárodní politiku a bezpečnostní otázky, ukazuje, které z vybraných zemí nejvíce podléhají ruskému a čínskému vlivu.
Studie se zaměřila na 8 zemí: Bulharsko, Česko, Maďarsko, Černou Horu, Severní Makedonii, Rumunsko, Srbsko a Slovensko a obodovala je na stupnici 0-100, kde 0 znamená nejodolnější a 100 nejzranitelnější. Srbsko ve studii vyšlo jako nejzranitelnější a získalo 66 bodů ze 100 možných. Na druhém místě je Maďarsko se 43 body a třetí Bulharsko s 36 body. Česká republika obdržela 28 bodů, nejméně podléhá zahraničnímu vlivu Rumunsko (18 bodů).
Tzv. Globsec Vulnerability Index (Globsec Index zranitelnosti) je výsledkem dvouletého projektu podporovaného Centrem pro globální angažovanost Ministerstva zahraničí USA (U.S. Department of State’s Global Engagement Center) a vedeného organizací Globsec ve spolupráci s partnerskými organizacemi v každé zemi, které se index týká. Projekt, zaměřený především na ruský vliv, mapoval sítě a význam facebookových stránek, které šíří proruskou nebo prokremelskou propagandu; měřil dopad prokremelského vlivu na veřejnost prostřednictvím reprezentativních průzkumů veřejného mínění a cílových skupin; a nakonec analyzoval klíčová zranitelná místa vůči zejména prokremelskému a propekingskému vlivu v regionu.
Význam projektu think tanku Globsec však dalece přesahuje samotný region. Je lakmusovým papírkem toho, jak se globální konfrontace mezi Západem na jedné straně a Ruskem a Čínou na straně druhé odehrává v jedné ze strategicky důležitých částí světa – v regionu s geograficky okrajovými členy EU a NATO, ale také se zeměmi v sousedství, které usilují o členství nebo blízké partnerství.
Dědictví komunismu se i nadále projevuje
Jak se uvádí ve studii, „dědictví komunismu se i po třech desetiletích projevuje v regionu četnými problémy. Tyto problémy se týkají nestability politických institucí, nestálosti veřejného mínění a hluboce zakořeněných problémů korupce, nepotismu a klientelismu. Demokracie a právní stát jsou méně zakořeněné a jsou vystaveny neustálým útokům ze strany cynických politiků, což je dynamika, která podkopává důvěru v demokratické instituce.“
Nespokojenost s fungováním demokratického systému a pochybnosti o tom, zda vůbec existuje, se šíří v celém regionu, zejména v Srbsku, Bulharsku a Česku. Postoj, že demokracie a západní instituce, převážně EU, nedokázaly přinést slibované ekonomické a sociální výhody, podtrhuje vnitřní zranitelnost, kterou mohou protisystémoví domácí i zahraniční aktéři bezproblémově využít k nastartování sociální polarizace a nerovnosti.
Čínský vliv vzrostl
V posledním desetiletí se v celém regionu jihovýchodní Evropy zvýšil čínský vliv, především díky iniciativě Jedno pásmo, jedna stezka (Belt and Road Initiative, BRI). Čína je v regionu relativně novým hráčem a vyvolává určité obavy týkající se životního prostředí, politického vlivu, korupce a ekonomiky. Investice sice rostou, ale přístup ke smlouvám a dalším údajům je často obtížný, ne-li nemožný.
Podle různých odborníků se Čína snaží zvýšit svůj vliv ve státech, které dosud neprosazují právo EU. Peking se již nyní snaží zajistit si různé zdroje v některých stávajících členských státech EU. Mezi nedávné kroky Číny patří například zájem o přeměnu přístavů Pireus v Řecku a Zadar v Chorvatsku na centra pro čínský obchod s Evropou. Za stejným účelem byla podepsána dohoda o výstavbě vysokorychlostní železnice mezi Budapeští a Bělehradem, která by se spojila s přístavem Pireus, čímž by se upevnil přístup čínských výrobků do Evropy. (Železniční projekt však provázejí zpoždění a chyby stály Srbsko desítky milionů dolarů, informoval web Balkan Insight).
Vliv Číny roste, zatímco vliv Ruska je v širším regionu rozšířenější a lépe pochopený – zatímco Čína je záhadou, která může narušit politické a občanské systémy v regionu, ukazuje studie. Například na západním Balkáně má Rusko větší zájem narušit tamní integrační proces EU a NATO.
Česká republika patří mezi nejméně zranitelné vůči ruskému a čínskému vlivu
Cizojazyčná platforma Českého rozhlasu Radio Prague International přinesla interview s jednou z autorek studie, Dominikou Hajdu. Na otázku, proč podle ní vychází ČR ze studie jako jedna z nejodolnějších zemí spolu s Rumunskem, odpověděla:
„Existuje vlastně společný faktor, který je přítomen jak v České republice, tak v Rumunsku. Je to nedostatek proruských nálad. Česká republika je v tomto smyslu poněkud výjimečná, protože ve srovnání s ostatními slovanskými zeměmi, které jsme analyzovali – Slovenskem, Bulharskem, Černou Horou, Severní Makedonií [a Srbskem] – se zde o panslovanském narativu nehovoří. Tento narativ, který znamená, že Rusko je vnímáno jako jakýsi „Velký bratr“ malých národů ve střední Evropě, v myšlení Čechů zcela chybí, což rozhodně pomáhá. Česká republika má navíc velmi odolnou veřejnou správu. Tím mám na mysli, že vaše volby jsou dobře chráněny před zahraničními vlivy ve smyslu strukturálních a legislativních opatření.“
„Bezpečnostní dokumenty České republiky navíc jednak reflektují nové bezpečnostní hrozby, jednak otevřeně sdělují a pojmenovávají hrozby přicházející z Ruska či Číny. Tak je tomu například ve zprávách vašich zpravodajských služeb, což v ostatních zemích, které jsme analyzovali, není tak běžné.“
Celý rozhovor najdete v angličtině zde.
Psali jsme:
- Nečinnost EU ohrožuje vyhlídky západního Balkánu na vstup do unijního bloku
- Srbská zahraniční a obranná politika se „odchyluje“ od EU, tvrdí Evropská komise
- Balkánské zápisky: EU dále počítá se vstupem zbývajících zemí západního Balkánu, ale stanovení termínu by bylo podle Merkelové frustrující
- Evropské perspektivy šesti zemí západního Balkánu nejasné
- Čínské tažení po unijních přístavech pokračuje. Je po Pireu na řadě Hamburk?
- Balkánské zápisky: Obchod Čína-Černá Hora. 41 km dálnice stojí čtvrtinu státního dluhu
- EU se chce postavit Číně vlastním infrastrukturním megaprojektem
- Opakovaný výbuch munice v Srbsku vyvolává spekulace. Neposílá Srbsko zbraně Ukrajině?
- „Evropský hlas“ na Balkáně se zaměří na falešné zprávy
- Západní Balkán je pro EU „geopolitický problém“
- Mnoho chudších zemí nemá jinou možnost, než se zadlužit u Číny
- Balkánské zápisky: Hlavní politický dopad kauzy Vrbětice není u nás ale v Bulharsku
- Balkánské zápisky: Ovlivňoval Kellner politiku na Balkáně ?
- Čína nenápadně pronikla na západní Balkán
- Maďarsko otevře jako třetí na světě pobočku čínské univerzity
- Slovanské bratrstvo se nekoná. Srbsko pozastavilo veškerou vojenskou spolupráci
- Špionská válka Ruska na Balkáně
- Lukašenko lákal Srbsko do Eurasijské ekonomické unie
- Ruský protiraketový systém S-400 se podílí na společném cvičení v Srbsku
- Další rozšíření EU narazilo na západní (a naše) pokrytectví i na reálné problémy
- Spojené státy začaly diplomatickou ofenzívu na Balkáně
- Turecký proud, volný obchod a Kosovo, tři hlavní body Putinova jednání v Srbsku
- Když svoboda zestárne
- Západ Bulharsko zklamal. Obrací se k Moskvě
- AP: Za novou expanzi EU na západní Balkán může Rusko
- Dokáží „zvláštní“ vztahy mezi Bulharskem a Ruskem zlepšit dialog Bruselu a Moskvy?