Nová zpráva ukazuje alarmující změny v celém globálním koloběhu vody

VSa Trendy

Koloběh vody na Zemi se zjevně mění. Globálně je vzduch stále teplejší a sušší, což znamená, že sucha a rizikové požáry vznikají rychleji a častěji.

V roce 2022 přinesl třetí rok La Niña mnoho dešťů do Austrálie a jihovýchodní Asie a sucho na druhé straně Pacifiku. Tyto jevy se očekávaly, ale za těmito výkyvy se skrývají znepokojivé známky toho, že se mění celý globální koloběh vody.

Náš výzkumný tým pozorně sleduje globální koloběh vody. Analyzujeme pozorování z více než 40 satelitů, které nepřetržitě monitorují atmosféru a zemský povrch. Spojujeme je s údaji z tisíců pozemních stanic pro sledování počasí a vody, napsal Albert Van Dijk pro web The Conversation.

Poprvé jsme na základě těchto mnoha terabajtů dat vytvořili úplný obraz koloběhu vody v průběhu jednoho roku pro celou zeměkouli i pro jednotlivé země. Zjištění jsou obsažena v této zprávě.

Klíčový závěr? Koloběh vody na Zemi se zjevně mění. Globálně je vzduch stále teplejší a sušší, což znamená, že sucha a rizikové požáry vznikají rychleji a častěji.

Rok v kostce

V roce 2022 ovlivnila počasí na celém světě již třetí La Niña v řadě. Tři roky La Niña v řadě jsou neobvyklé, ale ne bezprecedentní.

La Niña je oceánský jev, při kterém je teplota povrchu moře ve středním a východním tropickém Pacifiku nižší než obvykle a v západním Pacifiku vyšší než obvykle. Tento jev zesiluje východní pasáty, které přinášejí déšť do jihovýchodní Asie a Austrálie.

V roce 2022 se La Niña spojila s teplými vodami v severní části Indického oceánu a způsobila rozsáhlé záplavy v pásmu sahajícím od Íránu po Nový Zéland a téměř všude mezi nimi.

Nejničivější záplavy postihly Pákistán, kde bylo v důsledku rozsáhlých záplav podél řeky Indus vyhnáno z domovů asi 8 milionů lidí. Také Austrálie zažila v průběhu roku několik vážných povodní – většinou na východě, ale také v západoaustralské oblasti Kimberly na samém konci roku a v roce 2023.

Jak je pro období La Niña typické, na druhé straně Tichého oceánu pršelo mnohem méně. Mnohaleté sucho na západě Spojených států a ve střední části Jižní Ameriky způsobilo, že hladiny jezer klesly na historické minimum.

Další rok sucha také zničil úrodu a vedl k rapidnímu zhoršení humanitární situace v Africkém rohu.

Významné události související s vodou v roce 2022. Zdroj: Souhrnná zpráva Global Water Monitor 2022

Změna dešťů

Ačkoli naše údaje nenaznačují změnu průměrných celosvětových srážek, v několika regionech se projevují znepokojivé trendy.

Monzunové oblasti od Indie po severní Austrálii jsou stále vlhčí. Části Ameriky a Afriky jsou stále sušší, včetně západní části Spojených států, kde v roce 2022 nastalo již 23. sucho.

Měsíční srážkové úhrny se zdají být nenarušené. V mnoha regionech jsou však srážky v kratších obdobích stále intenzivnější.

Jak zdůrazňuje naše zpráva, v roce 2022 zasáhly intenzivní srážky komunity po celém světě – od Brazílie, Nigérie a Jihoafrické republiky až po Afghánistán, Indii a Pákistán.

Lijáky způsobily bleskové záplavy a sesuvy půdy, při nichž zahynuly tisíce lidí a další tisíce zůstaly bez domova. Rostoucí populační tlak tlačí stále více lidí do záplavových oblastí a na nestabilní svahy, takže přívalové deště a povodně jsou ještě ničivější než v minulosti.

Teplejší a sušší svět

Průměrná globální teplota vzduchu se zvyšuje. Ačkoli roky La Niña jsou historicky relativně chladné, tento efekt se při vzestupu globálních teplot do značné míry ztrácí.

Vlny veder jsou stále silnější a trvají stále déle, což bylo patrné i v roce 2022. Kromě toho, že jsou vlny veder a nesezónně vysoké teploty samy o sobě přírodními katastrofami, ovlivňují také koloběh vody.

V roce 2022 vedly intenzivní vlny veder v Evropě a Číně k tzv. „bleskovým suchům“ („flash droughts“). K těm dochází, když teplý a suchý vzduch způsobí rychlé odpařování vody z půdy a vnitrozemských vodních systémů.

V roce 2022 vyschlo v Evropě mnoho řek, což odhalilo po staletí ukryté artefakty.

Vzduch je nejen teplejší, ale také sušší, a to téměř všude. To znamená, že lidé, plodiny a ekosystémy potřebují více vody, aby zůstaly zdravé, což dále zvyšuje tlak na vodní zdroje.

Suchý vzduch také znamená rychlejší vysychání lesů, což zvyšuje závažnost požárů v buši. V roce 2022 došlo na západě USA k velkým požárům v lednu, uprostřed zimy na severní polokouli.

Při vyšších teplotách také rychleji taje sníh a led. Povodně v Pákistánu zhoršila předchozí intenzivní vlna veder, která zvýšila tání ledovců v Himálaji. To zvýšilo průtoky řek ještě předtím, než udeřily deště.

Změna klimatu není jediným způsobem, jakým lidstvo mění koloběh vody. Objem jezer na celém světě se neustále zvětšuje. Je to způsobeno především tím, že jednotlivci a vlády staví a zvětšují přehrady, aby si zajistili přístup k vodě, což mění průtoky řek po proudu.

Vítejte v budoucnosti

Zdá se, že vliv jevu La Niña slábne a v polovině letošního roku může dojít k přechodu k jevu El Niño.

Doufejme, že to bude znamenat méně povodní v Asii a Oceánii a více deště v suchem postižených oblastech Ameriky a východní Afriky.

V Austrálii se však mohou vrátit vlny veder a požáry buše. Z dlouhodobého hlediska může rok 2023 znamenat začátek dalšího mnohaletého sucha.

Kolísání mezi jevy El Niño a La Niña je přirozený jev. Ještě se však ukáže, zda trojnásobná La Niña byla statistickou náhodou, nebo známkou narušení v důsledku změny klimatu.

Pokud se La Niña nebo El Niño v budoucnu udrží déle, je pravděpodobné, že nás čekají větší sucha a horší záplavy než doposud.

Úspěch lidstva při snižování emisí skleníkových plynů rozhodne o budoucnosti planety za několik desetiletí. Do té doby se globální teploty budou nadále zvyšovat. I nadále budou padat nové rekordy: ve vlnách veder, průtržích mračen, náhlých suchách, požárech buše a tání ledu.

Tomu se nelze vyhnout. Můžeme však věnovat pozornost varovným signálům a připravit se na náročnou budoucnost.

***

Zpráva za rok 2022 a podkladové údaje jsou veřejně dostupné na adrese www.globalwater.online.

Na zprávě 2022 spolupracovali: Jiawei Hou (Australian National University), Hylke Beck (King Abdullah University of Science and Technology, Saúdská Arábie), Richard de Jeu a Robin van der Schalie (Planet, Nizozemsko), Wouter Dorigo a Wolfgang Preimesberger (TU Wien, Rakousko), Pablo Rozas Larraondo (Haizea Analytics, Austrálie) a Joel Rahman (Flowmatters, Austrálie).

Autor: Albert Van Dijk (profesor, Dynamika vody a krajiny, Fenner School of Environment & Society, Australská národní univerzita).

Zdroj: The Conversation, „New report shows alarming changes in the entire global water cycle“ (12.01.2023)

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.