Německo: Erhardova „prosperita pro všechny“ se nekoná

VSa Trendy

28 % Němců žije v chudobě nebo je chudobou ohroženo. V době nejistého zaměstnání a mzdového dumpingu je pro většinu německých občanů nemožné hromadit majetek vlastním úsilím.

Prosperující střední vrstvy jsou základem demokratických společností a silných ekonomik, ale v mnoha zemích čelí rostoucímu tlaku, protože jejich ekonomická síla klesá ve srovnání s domácnostmi s vyššími příjmy. Reálné mzdy a příjmy většiny domácností střední třídy rostou jen velmi pomalu a rostoucí výdaje vytvářejí další tlak na životní úroveň. Globalizace, digitalizace a demografické změny mezitím snižují pracovní příležitosti pro středně kvalifikované pracovníky, kterým hrozí propad do hůře placených zaměstnání. Krize COVID-19 zvýraznila socioekonomické rozdíly a může nakonec některé z výše uvedených trendů ještě urychlit.

Dobré tři miliony lidí v Německu vydělávají méně než 2 000 eur hrubého, přestože pracují na plný úvazek, a deset milionů vydělává méně než 12 eur za hodinu. V poválečných letech navrhl tehdejší ministr hospodářství a pozdější kancléř Ludwig Erhard občanům dohodu, aby důvěřovali trhu a konkurenci sociálně tržního hospodářství, a tím dosáhli „prosperity pro všechny“ (Wohlstand für alle).

Tento slib se rozpadá, protože vydělat si na prosperitu pouze vlastními silami se stalo téměř nemožné. Naopak: počet klientů potravinových bank se za 14 let ztrojnásobil a podle zprávy Global Wealth Report má 50 % Němců k dispozici méně než 16 802 eur čistého ročně. Zatímco akademičtí pracovníci si v roce 2018 podle Spolkového statistického úřadu vydělali v průměru více než 5 000 eur hrubého, nekvalifikovaní pracovníci pouze 2 500 eur. Sociolog Aladin El Mafaalani v knize „Mýtus vzdělání“ (Mythos Bildung) píše, že certifikáty a tituly legitimizují sociální nerovnost (k tématu viz článek Kulturních novin zde – pozn. red.).  Andreas Reckwitz, rovněž sociolog, v knize „Konec iluzí“ (Das Ende der Illusionen) uvádí, že dělnická třída byla ze střední třídy odsunuta do nejisté třídy služeb, byla sociálně deklasována a kulturně devalvována a musela se smířit se ztrátou svého předchozího průchodného sociálního statusu.

Mizející střední třída

Německá střední třída se od 90. let minulého století neustále zmenšuje. Vyplývá to ze studie Bertelsmannovy nadace, která společně s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) analyzuje trh práce, generační příslušnost a dynamiku vzestupné a sestupné mobility v čase. Jak ukazuje tabulka, poslední desetiletí se vyznačovala především klesající finanční mobilitou.

Vývoj podílu obyvatelstva podle příjmových skupin (údaje jsou v procentech). Zdroj: Statista.

Zatímco v roce 2000 byla ještě necelá čtvrtina Němců příjmově chudá nebo ohrožená chudobou, v roce 2018 to bylo již 28 %. Vzhledem k tomu, že podíl nadprůměrně vydělávajících osob se výrazně nezměnil, jde tento nárůst nejistých životních situací na úkor podílu střední třídy v Německu, do které v roce 2018 stále patřilo 64 % obyvatel.

Autoři studie považují za katalyzátory tohoto vývoje trendy, jako je digitalizace a dekarbonizace, které měly způsobit, že dříve nepostradatelné profesní skupiny, například v těžebním a řemeslném průmyslu, se staly nadbytečnými, zatímco počet zaměstnanců v akademických profesích se výrazně zvýšil. Jako další faktory jsou uváděny pandemie a rostoucí nejistota zejména mladších generací.

Kdo dnes v Německu vypadne ze střední třídy, má to mnohem těžší dostat se zpět

Riziko vypadnutí ze střední třídy se v posledních letech zvýšilo, zejména u nižší střední třídy. Ohroženy jsou všechny osoby, jejichž disponibilní příjem se pohybuje mezi 75 a 100 % mediánu příjmu, s přihlédnutím k velikosti domácnosti. Mezi lety 2014 a 2017 se 22 % z nich v produktivním věku (18 až 64 let), tedy více než pětina, dostalo do nižší příjmové kategorie, a bylo tak chudých nebo ohrožených chudobou.

V zájmu posílení střední třídy autoři studie vyzývají k odstranění překážek na trhu práce. Zaměstnanci s nízkou týdenní pracovní dobou, zejména ti, kteří pracují v tzv. minijobech, mají menší šanci využít dalšího vzdělávání a možností interního povýšení. Analýza ukazuje, že to také snižuje šanci na zařazení do střední třídy: zatímco ve střední třídě pracuje na částečný úvazek pouze čtvrtina zaměstnanců, v nižší příjmové skupině je to 43 %.

Slib, že lidé v Německu mohou poctivou prací stoupat nahoru, už neplatí

Jak se uvádí na webu Bertelsmannovy nadace, je nejvyšší čas zabývat se střední třídou, ale především jejími problémy. Protože střední třída ztrácí svou podstatu a zejména pro mladé lidi je stále obtížnější prosadit se ve společnosti.

Jaké to je bojovat proti úpadku ze střední třídy, popsala novinářka Julia Friedrichsová ve své knize „Working Class: Warum wir Arbeit brauchen, von der wir leben können“ (Pracující třída: Proč potřebujeme práci, ze které můžeme žít). „Strach ze sestupu vytváří tlak,“ říká Friedrichsová. Slib, že lidé v Německu mohou poctivou prací stoupat nahoru, už neplatí.

V anotaci ke knize se dočteme: V době nejistého zaměstnání a mzdového dumpingu je pro většinu německých občanů nemožné hromadit majetek vlastním úsilím. Sociální prostupnost pro příslušníky dělnické třídy, a tím i postup do vyšších sociálních vrstev, se rovněž značně ztížila. Bohatá část obyvatelstva drží velkou část bohatství a má způsoby a prostředky, jak toto bohatství snadno a rychle rozmnožit. Chudším sociálním vrstvám mezitím zbývá jen tolik, aby se uživily.

Generace po baby boomu je první generací po druhé světové válce, která většinou ekonomicky nepřekoná své rodiče. Přestože ekonomika po desetiletí rostla, většina obyvatel této země má jen malý kapitál, žádné bohatství. Získávání bohatství vlastním úsilím je však stále obtížnější, zejména pro ty, kterým je nyní méně než 45 let. Polovina z nich se obává, že bude ve stáří chudá.

Julia Friedrichsová vykresluje ve své knize velmi bezútěšný obraz země a světa, kde jsou prosperující střední třída a sociální spravedlnost spíše mlhavou vzpomínkou než současnou realitou. Navzdory svým střízlivým zjištěním navrhuje několik podstatných myšlenek, které by mohly vést k překonání této krize.

 

Publikace k tématu dostupné na webu OECD:

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.