Země s největším státním dluhem

Vládní zadlužení není problém pouze v zemích s hospodářskými potížemi, ale dělá vrásky i vyspělým ekonomikám. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika?

Poté, co Srí Lanka ve stanoveném odkladném termínu nezaplatila 78 milionů dolarů na splátky dluhopisů, oficiálně oznámila preventivní platební neschopnost, která je podle agentury Bloomberg první v historii země. Hospodářská situace v zemi způsobila, že inflace se vyšplhala až na 30 % a prognózy hovoří o možném nárůstu na 40 %. Jak ukazuje graf založený na údajích Mezinárodního měnového fondu (MMF), tato asijská země není jediná, která zřejmě vážně zadlužila své finance.

Například venezuelská vláda se zadlužila na trojnásobek svého ročního hrubého domácího produktu. Zatímco položky jako Řecko, Kypr nebo Portugalsko by na tomto seznamu nemusely být žádným velkým překvapením, v první osmičce podle odhadovaného podílu vládního dluhu na HDP figurují také dvě největší ekonomiky světa. Japonsko, které se v roce 2020 umístilo na třetím místě z hlediska HDP se zhruba 5 biliony dolarů, je na druhém místě s vládním dluhem ve výši 254 % HDP. To lze přičíst desetiletí trvajícímu vývoji, který začal prasknutím bubliny cen aktiv v zemi v roce 1991 a dalšími propady v důsledku finanční krize v roce 2007, zemětřesení v Tóhoku v roce 2011 a následků pandemie koronaviru. Významné místo v tomto seznamu zaujímají také Spojené státy, jejichž druhá největší ekonomika na světě se v roce 2020 umístí na šestém místě s dluhem ve výši 134 % HDP.

MMF sice shromáždil a analyzoval příslušná čísla z 88 zemí, ale většina světových národů je kvůli nedostatku údajů vynechána. Většina zemí ze subsaharské Afriky a oblasti Blízkého východu a Afriky v tomto seznamu nefiguruje, přesto může sloužit jako obecný ukazatel úrovně zadlužení bohatších států v Evropě, Asii a Americe.

Přehled zemí s největším odhadovaným hrubým veřejným dluhem v poměru k HDP v roce 2020: Venezuela 304 %, Japonsko 254 %, Řecko 211 %, Itálie 156 %, Portugalsko 135 %, USA 134 %, Španělsko 120 %, Kypr 119 %.

Situace v ČR

Jak informovalo v dubnu letošního roku Ministerstvo financí, absolutní výše státního dluhu dosáhla na konci března 2022 hodnoty 2 593,9 mld. Kč, v relativním vyjádření 41,4 % HDP. Oproti konci roku 2021 se jedná o mezičtvrtletní nárůst o 128,2 mld. Kč.

Pokud jde o hodnocení ratingovými agenturami, tak v průběhu prvního čtvrtletí roku 2022 potvrdily Moody’s, Scope Ratings a ACRA svá stávající ratingová hodnocení České republiky při zachování stabilního výhledu. Česká republika má přiděleno nejvyšší celkové ratingové hodnocení ze všech zemí střední a východní Evropy a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny.

Graf ukazuje vývoj státního dluhu celkem za období 1993 až 2021 (v miliardách korun). V roce 1993 činil státní dluh 158,8 mld. korun, hranice jednoho bilionu korun byla překročena v roce 2009 (1178,2 mld. Kč). Ke skokovému nárůstu zadlužení došlo „za časů pandemie“. Zatímco ještě v roce 2019 činil státní dluh celkem 1 640,2 mld. Kč, v roce 2021 už suma byla na 2 465,7 mld. Kč (tj. nárůst o 825,5 miliard). Podrobnější informace najdete na tomto odkaze MFČR „Struktura a vývoj státního dluhu“; aktualizováno 28.02.2022.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.