Proč se ve Španělsku nedaří rozšiřovat obnovitelné zdroje energie?

Španělsko má nejlepší podmínky pro rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie: hodně slunce a hodně prostoru. Mnoho plánů však nelze realizovat, protože administrativa je příliš náročná.

Španělsko má výborné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE): v této jihoevropské zemi svítí slunce téměř neustále, fouká vítr a především je zde dostatek prostoru., informoval portál RND. Ovšem má to jeden háček, a tím je španělská byrokracie. Podle energetického poradce Joaquína Coronada není administrativní aparát schopen „udělat krok vpřed“, aby se urychlilo vydávání stavebních povolení pro větrné a solární parky.

Španělsko si v porovnání s ostatními evropskými zeměmi vede v oblasti rozšiřování obnovitelných zdrojů energie poměrně dobře. Jejich podíl na skladbě zdrojů elektrické energie dosáhl v loňském roce 46,7 %, což je více než v Německu, kde činí 41,1 %, a výrazně více než průměr EU (35,3 %). Jen pro zajímavost: v roce 2021 bylo Španělsko sedmou zemí s největším instalovaným fotovoltaickým výkonem na světě, jak vyplývá z výroční zprávyŠpanělské fotovoltaické unie (UNEF – Unión Española Fotovoltaica) za rok 2022.

José Donoso z UNEFu říká: „Nikdo jiný nemá tolik prostoru jako my. To nabízí možnost stavět velké elektrárny, které při zachování všech ostatních podmínek dodávají levnější elektřinu než malé elektrárny. Největší elektrárny na světě, každá s instalovaným výkonem více než dva gigawatty, jsou v Indii a Číně, největší v Evropě je ve Španělsku.“ Projekt se jmenuje Francisco Pizarro a provozuje ho společnost Iberdrola, tato elektrárna má instalovaný výkon 590 megawattů a skládá se z téměř 1,5 milionu fotovoltaických modulů, které vyprodukují dostatek čisté energie pro zásobování více než 334 000 domácností a zabrání vypouštění 150 000 tun CO2 do atmosféry ročně. Ovšem od nápadu k realizaci projektu uplynulo šest let. Projekt se plánoval jeden rok, jeden rok se stavěl a čtyři roky trval schvalovací proces.

OZE jsou dlouhodobě dobrým byznysem. Jak ale upozornil Ismael Aznar, generální ředitel ministerstva životního prostředí, „projektů je mnohem více, než je nutné“ a administrativa je tak zahlcena záplavou žádostí. Dále je zde určitá byrokratická setrvačnost a nelze zapomínat na jeden prvek řízení, který vyžaduje čas: posouzení vlivu na životní prostředí.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.