Fórum pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) pořádané v Thajsku je poslední zastávkou v řadě asijských summitů, které se konaly v Kambodži a na Bali a jimž dominovaly široké geopolitické tahy v podobě soupeření USA a Číny a ruské invaze na Ukrajinu.

APEC bude usilovat o dohodu mezi svými 21 členy o přechodu na ekologický růst, neboť region se snaží vymanit z ekonomické krize, kterou odstartovala pandemie a útok Ruska na svého souseda. Fóra se zúčastní také zvláštní hosté, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmána.

Summit následuje po zasedání skupiny G20 v Indonésii, které skončilo v obavách, že smrtící raketový útok v Polsku byl začátkem eskalace ruské války proti Ukrajině.

Čínský prezident Si Ťin-pching dorazil do Bangkoku ve čtvrtek, několik dní po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Oba lídři se snažili zmírnit vzájemnou rivalitu a prohlásili, že není třeba vyvolávat novou studenou válku a že se chtějí vyhnout tomu, aby jejich neshody vedly ke konfliktu.

Mír, stabilita a růst

Asijsko-pacifický region zůstává podle pozorovatelů relativně světlým bodem ve stále se zhoršujícím světovém hospodářství. Si Ťin-pching vyjádřil důvěru v ekonomickou vitalitu regionu a označil jej za „nejdynamičtější pásmo růstu“.

Při řešení současných obtíží a překážek navrhl Si v písemném projevu na summitu tři cesty rozvoje, včetně „mírového rozvoje“, „otevřenosti a inkluzivity“ a „solidarity“.

V 21 ekonomikách APEC žije 2,9 miliardy lidí, což představuje téměř 40 % světové populace, a tvoří přibližně polovinu světového obchodu a více než 60 % celkového světového hrubého domácího produktu (HDP). Tváří v tvář novému vývoji musí členové APEC čerpat z minulých zkušeností a poučení, reagovat na výzvy doby a vytrvale rozvíjet regionální ekonomickou integraci Asie a Tichomoří, zmínil čínský prezident.

Dále poukázal na důležitost „stabilních a nerušených“ průmyslových a dodavatelských řetězců a odmítl pokusy o narušení nebo „dokonce rozbití“ řetězců, které se v regionu za mnoho let vytvořily. To by vedlo pouze ke slepé uličce asijsko-pacifické hospodářské spolupráce, jak poznamenal.

Si Ťin-pching také zdůraznil vyšší standard konektivity. „Čína bude aktivně posilovat komplementaritu mezi iniciativou Pásmo a stezka a rozvojovými strategiemi ostatních stran s cílem společně vybudovat vysoce kvalitní asijsko-pacifickou síť konektivity,“ sdělil.

Si uvedl, že země je odhodlána podporovat budování asijsko-pacifického společenství se společnou budoucností, a slíbil, že převezme větší odpovědnost za posílení regionální stability a prosperity. Zdůraznil rovněž naději na mírový svět: „Budeme usilovat o zachování světového míru a rozvoje, zatímco budeme usilovat o svůj vlastní rozvoj, a svým vlastním rozvojem budeme více přispívat ke světovému míru a rozvoji.“

Není to ovšem jen Čína, kdo má zájem na výraznějším angažmá v regionu. Podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové „mají Spojené státy trvalý hospodářský závazek vůči Indopacifiku; závazek, který se neměří v letech, ale v desetiletích a generacích“. 

 

Psali jsme:

• Summit organizace ASEAN ukázal na její geopolitickou hodnotu
• Italská premiérka chce posílit vzájemné hospodářské zájmy s Čínou
• Biden: USA považují i nadále asijsko-pacifický region za prioritu
• Země APECu hledají cestu k ekonomickému zotavení po pandemii

Ilustrační foto: 图片来源: 美国之音白桦拍摄, Public domain, via Wikimedia Commons