Sankce se běžně používají k vytvoření ekonomického tlaku na cílovou zemi. Jaké jsou však nezamýšlené důsledky pro jejich sousedy?
Vincenzo Bove, Jessica Di Salvatore a Roberto Nisticò provedli výzkum, v němž zkoumali dopady hospodářských sankcí na 177 zemí, na jejichž sousedy byly v určitém období mezi lety 1989 a 2015 uvaleny sankce, informoval portál The Conversation.
Jak autoři zjistili, po uvalení hospodářských sankcí došlo v sousedních zemích v průměru k výraznému poklesu obchodu – přibližně o 9 %. Blízkost země, na kterou jsou uvaleny hospodářské sankce, ve většině případů přináší narušení obchodních tras a vztahů. Vede také k dodatečným dopravním a transakčním nákladům.
Předchozí výzkum odhalil další důkazy tohoto účinku. Existují studie, které ukazují, jak ekonomické sankce poškozují sousední země kvůli velkému narušení obchodních cest a vztahů s dodavateli nebo zákazníky. Například 21 zemí hlásilo hospodářské potíže v důsledku sankcí uvalených na Irák.
Sankce uvalené na určitou zemi s cílem poškodit její ekonomiku tak mají často tendenci ekonomicky poškodit její sousedy. Ne však vždy.
V některých případech, které jsme zkoumali, mají sankce skutečně pozitivní vliv na sousední země, uvádějí autoři. Například po hospodářských sankcích proti Haiti v roce 1987 zaznamenala Dominikánská republika nárůst dovozního obchodu. Stejný přínos – v obou případech pravděpodobně díky přeshraničnímu obchodu – zaznamenala Keňa, když bylo v roce 1992 sankcemi zasaženo Somálsko.
Dokonce i ve skupině zemí, které mají společnou hranici se stejným cílovým státem, jsme zaznamenali různé reakce. Po uvalení sankcí na Jugoslávii v roce 1991 došlo v Albánii k prudkému nárůstu dovozu, zatímco v Bulharsku došlo nejprve k nárůstu, po němž následoval pokles v následujících třech letech a poté opětovný nárůst v průběhu následujících šesti let.
Zdá se tedy, že hospodářské sankce mohou vytvořit významné příležitosti pro sousední země, protože globální výrobci musí přemístit své výrobní závody mimo cílový stát. Některé společnosti v Rusku údajně hledají způsoby, jak přesunout své aktivity do sousedních zemí, jako je Kazachstán.
Zjistili jsme, že ze sankcí mohou těžit i sousední země, protože jim poskytují příležitost obchodovat jménem cílové země nebo pašovat zboží přes hranice.
Tímto způsobem by zboží, na které byly uvaleny sankce EU, mohlo být přesměrováno přes třetí země a poté odesláno do Ruska.
Celkově lze tedy říci, že ekonomické sankce sice mohou být účinné při vyvíjení nátlaku na cílovou zemi, ale naše zjištění naznačují, že mohou mít nezamýšlené důsledky, například poškodit nevinné okolo.
Důkladným prozkoumáním těchto možných důsledků se politici mohou pokusit najít rovnováhu mezi sledováním cílů zahraniční politiky a zohledněním jejich širších ekonomických dopadů. Uvědomění si těchto dopadů by mělo být součástí uvalení sankcí v první řadě – a pomohlo by vytvořit robustnější politiky, které by zajistily jejich účinné provádění, uzavírají autoři svůj příspěvek.
Celý článek najdete zde v angličtině. Sankční mapa EU je dostupná na tomto odkaze.
Psali jsme:
- Rusové si na sankce zvykli
- V roce 2023 dokázal Írán přepravit ropu za 2,8 miliardy dolarů. Sankcím navzdory
- Americké sankce znemožnily dodávku nových lodí do ruského závodu na LNG
- Angola kvůli sankcím vyřadila Rusko z projektu těžby diamantů
- Osm německých firem požaduje od vlády kompenzaci za ztrátu byznysu v Rusku
- Rusko zčtyřnásobilo svůj vývoz zlata do Hongkongu
- Většina ruských společností se dokázala přizpůsobit sankcím, nahrazení dovozů se všude nedaří
- Zahraniční alkohol se dováží do Ruska skoro už jen „paralelně“. I tam, kde to není třeba
- Rusko a africké země obchodují v jüanech, podíl rublu, dolaru a eura dramaticky poklesl
- Ruské exporty do Turecka se prudce snížily
- V důsledku protiruských sankcí stále více zemí repatriuje svoje zlato
- Asijské hospodářské oživení drží ruskou ekonomiku nad vodou
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.