Jaké dopady by mělo ruské energetické embargo?

VSa Trendy

Zatímco řada ekonomů tvrdí, že okamžité embargo by bylo možné zvládnout, jiní varují před dopady, které mohou v krátkodobém horizontu poškodit evropské ekonomiky více než Rusko.

Clean Energy Wire: Šéfové velkých energeticky náročných německých společností varovali před vážnými škodami, které by způsobilo zastavení dodávek ruského plynu. „Pokud přerušíme dodávky ruského plynu, bude to mít dramatické následky,“ řekl deníku Handelsblatt Christian Bruch, generální ředitel společnosti Siemens Energy. Pro některá průmyslová odvětví jsou stálé dodávky plynu existenčně důležité, řekl Bruch. „Vezměte si jen sklářský průmysl. Jakmile zařízení vychladnou, jsou pryč,“ řekl a dodal, že je otázkou, zda postižené společnosti budou poté v Německu znovu investovat. Bruch uvedl, že výroba bez ruského plynu by byla možná dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG) a vybudováním obnovitelných zdrojů, ale ne okamžitě. Dodávka LNG plynu z terminálů na západě na východ země by podle něj byla rovněž obtížná.

Šéf BASF Martin Brudermüller dokonce varoval před bezprecedentním hospodářským poklesem, který by mohl „uvrhnout německou ekonomiku do nejhorší krize od konce druhé světové války,“ řekl listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Embargo na ruský plyn by podle něj ohrozilo existenci zejména malých a středních podniků a dodal, že by trvalo čtyři až pět let, než by se ruské dodávky nahradily jinými zdroji. V závodě BASF v Ludwigshafenu by to mohlo ovlivnit 40 000 zaměstnanců, kromě toho by se to týkalo mnoha výrobků, které jsou potřebné v hodnotových řetězcích potravin a léků, uvedl.

Stále více podniků, které jsou silně závislé na zemním plynu, se začíná stávat právníky, píše Handelsblatt. Zejména výrobci oceli, skla, potravin a farmaceutických výrobků trpí vysokými cenami a chtějí vědět, jaké mají nároky na odškodnění v případě přerušení dodávek plynu. Dodavatelé plynu zase chtějí vědět, zda mohou využít doložky „vyšší moci“ (tvrzení, že není možné dodat nasmlouvané množství plynu), a mohou se tedy vzdát svých závazků.

Ceny plynu pro podniky se ve druhé polovině roku 2021 zvýšily o 51,8 %, uvedl Spolkový statistický úřad. Náklady na elektřinu pro zákazníky mimo domácnosti se zvýšily o 11,8 %.

V celé Evropě se vášnivě diskutuje o úplném embargu na dovoz ruské energie, jeho důsledcích a alternativách. Zatímco řada ekonomů tvrdí, že okamžité embargo by bylo možné zvládnout, jiní varují před dopady, které mohou v krátkodobém horizontu poškodit evropské ekonomiky více než Rusko. Německá vláda proto opakovaně varovala před uvalením embarga na ruská fosilní paliva a zároveň zdvojnásobila úsilí o nezávislost na těchto dodávkách.

Zastavení ruských dodávek by mohlo mít významné kaskádové dopady

Pokud by obě strany ukončily tok plynu, ropy a uhlí z Ruska, kaskádové efekty ve výrobě a dodavatelských řetězcích by podle expertky na energetickou politiku Kirsten Westphalové mohly vést ke zhroucení celých trhů. V rozhovoru, který 28. března publikoval web Clean Energy Wire, Westphalová říká, že situace, kterou vytvořila ruská vláda, byla dlouho považována za „nemyslitelnou“ mnoha pozorovateli, kteří předpokládali, že vedení země se nakonec bude řídit ekonomickými zájmy. Ale přestože Německo a Evropa v současné době čelí obrovským výzvám, válka na Ukrajině by také mohla vést k průlomu pro dekarbonizaci a přechod na novou energetiku, kterého by jinak bylo obtížné dosáhnout.

Clean Energy Wire: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se vynořuje otázka, zda budou Evropa a Německo odříznuty od ruských dodávek energie, a to buď prostřednictvím embarga, o kterém rozhodne sama Evropa, nebo zastavením vývozu z rozhodnutí vlády v Moskvě. Jak hodnotíte oznámení Ruska, že bude přijímat platby za plyn pouze v rublech? Přibližuje nás to k výpadku ruských dodávek?

Kirsten Westphalová: Považuji tento krok za závažnou eskalaci. Je to výzva k probuzení pro všechny, kteří doposud nebrali situaci vážně. Dostali jsme se do bodu, kdy jsou porušeny všechny stávající smlouvy, protože jsou denominovány v eurech nebo dolarech. Spirála eskalace pokračuje a tento krok Kremlu je vážným přesahem do obchodování s energiemi. Stále obtížněji si dovedu představit cestu, jak by se Německo a Evropa mohly vyhnout výpadku v dodávkách plynu – pokud bychom platili v rublech, nejspíše bychom podkopali naše vlastní sankce na velmi strategickém místě, ale nejsem odborník na finanční sektor ( země G7 platit za plyn v rublech odmítly – pozn. red.). Tento krok opět ukazuje, že prezident Putin jedná nad rámec toho, co jsme považovali za racionální. Výzkumníci jako já, považovali současnou situaci za „nemyslitelnou“. Sama se s tím potýkám, protože si uvědomuji, že jsem si spletla základní předpoklady. Vycházela jsem z toho, že Kreml má přinejmenším zájem na prosperitě a bohatství, ale tak tomu zjevně není.

Musíme nyní velmi vážně zvážit své možnosti. Je zřejmé, že musíme co nejrychleji ukončit dovoz ruské energie. A čím tvrdší bude omezení, tím vyšší budou sociální a ekologické náklady. Musíme se však také připravit na okamžité omezení dodávek – se všemi obtížemi, které to obnáší. Musíme přepnout do krizového režimu, což by mohlo znamenat i spuštění prvního stupně pohotovosti. V každém případě se budeme muset zabývat řízením poptávky a posílit koordinaci uvnitř Německa se spolkovými zeměmi a obcemi, ale také se sousedními zeměmi.

Postavila byste se na stranu výzev k okamžitému embargu na dovoz ruské energie, nebo na stranu německé vlády, která tuto možnost stále odmítá, protože se obává vážných následků?

Domnívám se, že vláda tak důrazně varovala před vážnými ekonomickými důsledky, protože je to prostě pravda. Každý, kdo má přehled nejen o trhu s plynem, ale i o skutečných tocích plynu, musí dojít ke stejnému závěru. Musíte také vzít v úvahu vzájemné vztahy mezi plynem, ropou a uhlím – jsme silně závislí na dovozu všech fosilních paliv, nejen plynu. Zastavení ruských dodávek by mohlo mít významné kaskádové dopady, například na vytápění a výrobu elektřiny. Existují také efekty druhého řádu pro rozvíjející se ekonomiky, které si již nemohou dovolit současné ceny LNG. V neposlední řadě vidíme dopad na domácí ceny potravin, v neposlední řadě i dramatické dopady na potravinovou bezpečnost v mnoha dalších zemích. Důrazné varování vlády před embargem bylo určeno široké veřejnosti, protože řada významných hlasů již na počátku uvedla, že by bylo poměrně snadné obejít se bez ruských dodávek, což naznačuje, že jde pouze o politické rozhodnutí.

Vláda zde uvízla v neuvěřitelně krutém dilematu, protože otázka embarga znamená morálně náročné zvažování priorit. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že masivní krok v podobě uvalení embarga by byl silným symbolickým krokem, ale na brutální válečnou loď Kremlu by pravděpodobně neměl bezprostřední vliv. Ve střednědobém horizontu by zkomplikovalo financování ruské armády, ale válku by nezastavilo ze dne na den. Některé z těchto úvah jsou však nyní zastaralé, protože tento nedávný krok Ruska nutí Německo i Evropu přijmout zcela nová rozhodnutí.

Jaké by byly bezprostřední důsledky zastavení ruských dodávek energie?

Nouzové mechanismy by si vynutily omezení dodávek pro průmyslová odvětví s přerušitelnými smlouvami, což by vedlo k zastavení výroby. Ostatní dodávky pro průmysl by musely být omezeny – distribuční mechanismy by však byly velmi komplikované. Chránění zákazníci, jako jsou soukromé domácnosti, veřejné budovy a strategické plynové elektrárny, by byli zásobováni. To zní, jako by šlo o velmi přehledný a mechanický proces. Ve skutečnosti je však realizace nesmírně obtížná a vůbec ne triviální. Stačí se podívat na situaci například v Berlíně, kde jsou smíšené čtvrti s obchody, kancelářemi a byty ve stejných budovách. Zavedení embarga se může zdát na papíře snadné, ale ve skutečnosti je to gigantická výzva pro správu. Pro dokreslení sdělení: Příděly, které by okamžité embargo vyžadovalo, by byly v podstatě srovnatelné s alokačním mechanismem válečného hospodářství.

Pokud dodávky ruského plynu skutečně ustanou, je možné, že se dostaneme do situace, kdy trhy jednoduše přestanou fungovat. Nejsem si jistá, zda tento scénář společnostem nebo spotřebitelům plně došel. Není to jen otázka pohodlí, ale ovlivňuje základní fungování naší ekonomiky a energetického systému. V každém případě se to velmi prodraží.

Kdy byste očekávala, že začne přídělové řízení v případě ukončení dodávek? Nastoupí během několika týdnů, nebo až v nadcházející zimě?

Upřímně řečeno, je velmi těžké to předvídat. Protože teploty byly v poslední době poměrně mírné, zásobníky plynu jsou plnější, než se očekávalo. V loňském roce jsme měli v dubnu a květnu nízké teploty a také jsme viděli, že i letní teploty způsobily vysokou spotřebu plynu. Nutný přechod na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) nás mnohem více vystavuje vývoji na světových trzích. Z toho vyplývá, že rozhodující je nejen spotřeba v rámci Německa, ale také celosvětová poptávka v mnohem větším měřítku než dříve.

Myslíte si, že se v diskusích o náhradě ruského dovozu opomíjí aspekt efektivity?

Je zřejmé, že musíme zvýšit naše úsilí o úsporu energie. Ideální by bylo, kdyby se nejprve začalo s účinností, pak se začaly zavádět obnovitelné zdroje atd. Nyní si však uvědomujeme, že na to nemáme čas, vše musí probíhat paralelně. Snad nám dramatická situace pomůže úspory vynutit, ale nebude to snadné, protože nakonec jde také o životní styl každého z nás. Nevidím rychlou a snadnou cestu, jak dosáhnout zvýšení účinnosti našich infrastruktur, a náš průmysl je již nyní relativně energeticky účinný. Být energeticky účinnější v oblasti vytápění, což by mělo velký dopad na poptávku po plynu, bude trvat dlouho. Dokonce i v případě našeho cíle stát se klimaticky neutrálními v roce 2045 máme příliš optimistické předpoklady o rychlosti modernizace budov.

Nemáme potřebné kvalifikované pracovníky, ani potřebné poradce pro energetickou účinnost a nyní se potýkáme i s nedostatkem surovin. Situace nás nutí opustit ideální scénáře a stát se mnohem pragmatičtějšími a flexibilnějšími. Musíme se zabývat prozatímními kroky a zjišťovat, co je kde a kdy možné, a také se snažit šetřit energii pomocí kroků, které nejsou zcela klimaticky neutrální. Náš dosavadní přístup byl zaměřen na cíle, na určení toho, jak musí klimaticky neutrální energetický systém vypadat v roce 2045, a na zpětný odhad. Nyní však potřebujeme zjistit, jak můžeme v krátké době snížit co nejvíce spotřebu, což zvyšuje význam průběžných kroků. Musíme se nově podívat na to, jaké přístupy lze v tomto procesu použít.

Myslíte si, že válka a její dopady urychlí nebo ztíží energetickou transformaci?

Na tuto otázku je nesmírně obtížné odpovědět. Samozřejmě doufám, že krize urychlí energetickou transformaci. Je ale také možné, že budeme muset přejít na krizové řízení v tak velkém rozsahu, že politické a finanční kapacity budou silně vázány. Doufám, že se nám podaří co nejrychleji dekarbonizovat a zbavit se ruských fosilních paliv. Existuje však zřejmý kompromis mezi rychlostí a hloubkou dekarbonizace. Měli bychom zrychlit a využívat přechodná paliva. Všechna řešení dekarbonizace známe: účinnost, zavádění obnovitelných zdrojů energie a vodík a jeho deriváty. Poslední jmenované bude potřeba dříve a ve větším měřítku, než se dosud předpokládalo, včetně dovozu vodíku. Fosilní paliva musíme nahradit mnohem rychleji, než jsme si mysleli. Myšlenka využití plynu jako mostu do udržitelné budoucnosti byla vážně narušena – přinejmenším už nemůžeme počítat s ruským plynem.

Energetický přechod byl vždy obrovskou výzvou pro správu, ale nyní se stal mnohem dramatičtějším – stačí si uvědomit dopady války na Ukrajině na hodnotové řetězce, distribuční řetězce a nedostatek surovin. Všechny tyto výzvy včetně potřeby oběhového hospodářství jsou nyní hmatatelnější a je možné, že krize vše zpomalí.

Situace však pomáhá alespoň v tom, že veřejnost stále více akceptuje energetický přechod. Je třeba jasně sdělit, že se jedná o krizi fosilního energetického systému, a nikoli o důsledek kroků, které jsme již učinili směrem k energetické transformaci. Doufejme, že se nám podaří vytvořit impuls pro energetickou transformaci a utvořit strategická partnerství se zeměmi na společné cestě, která bude lépe respektovat meze naší planety a zameří pozornost se na bezpečnost lidí.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.