Kaspické moře a jižní geopolitická osa Ruska dostávají nový význam

Veronika Sušová-Salminen píše o měnícím se významu Kaspického moře a novém přeskupování logistických tras v Eurasii.

Současný vývoj spojený s válkou na Ukrajině ukazuje v mnoha věcech na konec dosavadního modelu globalizace. Postavení Ruska se z ekonomického, obchodního ale také politického hlediska výrazně mění a ještě změní. Z dosavadního vývoje vyplývá, že se Rusku uzavírá (a je uzavíráno, jde o oboustranný proces) Evropě, svému západnímu sousedovi; zároveň je ale jasné, že Evropa či obecněji Západ nejsou jediní na světě a že ruská zeměpisná pozice a rozsah skýtá svoje (doposud málo využívané výhody).

Zatímco se dá jen těžko popírat, že konflikt s Ruskem se týká také otázky, zda bude svět budoucnosti pořád stát na dominanci západních či eurocentrických pravidel hry, je tu velká část světa, která si v tomto konfliktu udržuje neutralitu, tj. neuvaluje na Rusko sankce a embarga, i když nepodporuje jeho konkrétní politiku vůči Ukrajině. Tento neutrální a vesměs nezápadní svět představuje pro Rusko nyní novou alternativu ekonomicky i politicky. V politické sféře se na prvním místě jedná o seskupení BRICS, které podporuje novou formu multilateralismu, který by pomohl demokratizovat mezinárodní vztahy (čti dal by větší slovo nezápadním zemím v rozhodovacích procesech – tj. staví se proti americké hegemonii).

V ekonomické sféře musí Rusko hledat nové ekonomické partnery, nové trhy pro svoje vývozy a samozřejmě rovněž dovozy, které se od února dramaticky propadly. Západní trhy ještě do ukrajinského konfliktu pořád zaujímaly privilegovanou roli, i když význam Evropy byl zastiňován asijskými trhy, hlavně Čínou. Nynější situace bude podle dosavadních indicií odlišná.

Západ a Rusko vedou logistickou válku jako součást války ekonomické. Z tohoto důvodu bude pro Rusko důležité naleznout alternativní dopravní koridory, aby se dostalo na světové trhy. Červnový vývoj ukázal na rostoucí význam jižní geopolitické osy, zvláště pak Kaspického moře a Íránu. Návštěva Sergeje Lavrova a následně jednání kaspického summitu ukázaly na zvýšený zájem ruské strany o tuto oblast, právě z hlediska logistiky. Konkrétně se jedná o transkaspickou nit koridoru Sever-Jih. Tento koridor umožní tranzit ruského zboží přes Írán až do Indie, tj. na pobřeží Perského zálivu a odsud na západní pobřeží Indie. Jedná se o řešení, které je zdaleka kratší a levnější než dosavadní koridor, který počítal s využitím Baltského a Středozemního moře, včetně Suezu.

Koridor Jih-Sever v červené, zdroj: Wikipedia Commons

Přesto, že dopravní koridor se dostal do ruských plánů už v roce 1999 a patřičné dohody byly podepsány v toce 2000 a 2002, koridor nebyl pro kontejnerovou dopravu doposud hojně využíván. Nejvíce se využívala jeho íránsko-ruská část, která se tak přihlašovala k tradici historické cesty do Persie (přes Astrachaň), kterou svého času (do konce 17. století) využívali například angličtí kupci. Začátkem letošního roku se o koridoru začalo znovu hovořit. Vývoj ve vztazích se Západem díky válce na Ukrajině vedl ale k tomu, že se z něj může stát alternativa pro ruskou dopravu poté, co se mu více či méně uzavřely logistické spoje přes Evropu. Rusko tak prozatím zřejmě nebude moct hrát roli tranzitní země, ale jenom cílové země.

Původní plány ze začátku 21. století samozřejmě počítaly se zapojením pobaltských a dalších západních sousedů Ruska. Zdá se, že nová situace ale přistihla Rusko relativně nepřipravené, i když jeho zeměpisná poloha mu dává řadu poměrně zajímavých možností.

Putin nyní na kaspickém summitu poměrně jasně naznačil nový význam starých ale stále nerealizovaných plánů: „Pro zlepšení dopravní a logistické struktury regionu je třeba udělat mnoho. Především hovoříme o výstavbě mezinárodního dopravního koridoru Sever-Jih, jak už zde řekli moji kolegové, a já jejich přístup plně sdílím; jedná se o skutečně ambiciózní projekt dopravní tepny o délce 7200 km – od Petrohradu až po přístavy Íránu a Indie.“ Projekt dostal urgentnější podobu, zatímco plány na něj ležely roky ladem.

Koridor Sever-Jih se tak dostal na začátku července do programu Rady federace. Na jaře letošního roku se objevily informace o tom, že do roku 2023 Rusko zvětší hlubinu volžsko-kaspického mořského kanálu pro dopravní lodě. Kanál bude mít hloubku 4,5 metrů, což umožní zvýšit jeho vytížení pro dopravu. Kanál je jednou z důležitých součástí celého dopravního koridoru Sever-Jih s jeho novým logistickým významem. Zdá se tak, že Rusko má teď plné ruce práce, dohnat co se roky neřešilo: „Potenciál tohoto koridoru není prozkoumán. Do dnešního dne existuje multimodální koridor Sever-Jih, ale většinou jen na papíře. Problémy nedokonalého právního rámce, infrastrukturních omezení a nedostatečného počtu lodí nebyly dosud vyřešeny,“ uvedl při této příležitosti senátor Andrej Kutěpov, předseda Výboru Rady federace pro hospodářskou politiku.

Podle posledních zpráv (jak píšeme zde) se nyní Rusko a Írán dohodly na zvýšení objemu nákladní dopravy přes Írán. A íránská strana se netajila s tím, že by v tomto ohledu chtěla v budoucnosti předčit Evropskou unii. Za zmínku ale stojí také to, že po Kaspickém moři jako dopravním uzlu pošilhává také Kazachstán a Ázerbájdžán a to tentokrát ve směru východ-západ (tedy bez zapojení Ruska, ale spíše se zapojením Číny a Turecka). Přeskupování logistických tras jde ruku v ruce se změnami a významy v oblasti mocenských vztahů mezi státy a bloky států. A to je geopolitika par excellence.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.