2021: Důležitý rok pro klimatickou krizi

VSa Zprávy

Díky prezidentu Bidenovi jsou USA opět součástí Pařížské klimatické dohody a další země rovněž ohlásily ambicióznější klimatické cíle. Stane se rok 2021 bodem obratu v politice v oblasti klimatu?

Americký prezident Joe Biden neztrácel čas a začal ukončovat čtyři roky ústupování z klimatické politiky bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Hned první den svého funkčního období podepsal výkonný příkaz, kterým se USA znovu připojily k Pařížské dohodě o klimatu. Na pokyn Trumpa USA dohodu opustily v listopadu loňského roku, informovala Deutsche Welle.

Jak uvedl Bílý dům, „USA a svět čelí hluboké klimatické krizi. Máme k dispozici pouze krátký okamžik, abychom mohli podniknout kroky doma i v zahraničí, abychom se vyhnuli nejkatastrofálnějším dopadům této krize a využili příležitosti, kterou představuje řešení změny klimatu.“

S Bidenem v Bílém domě bude rok 2021 „pravděpodobně nejdůležitějším rokem pro politiku v oblasti klimatu,“ říká Tim Gore z Institutu pro evropskou politiku životního prostředí (IEEP), „zeleného“ think tanku v Bruselu.

V loňském roce již došlo k velkému pokroku na mezinárodní úrovni. Do konce roku 2020 se dvě třetiny zemí, které emitují skleníkové plyny, zavázaly dlouhodobě snižovat své emise. Průkopnická Pařížská dohoda vstoupila v platnost v roce 2020 a v roce 2015 ji podepsalo 195 zemí. V něm se zavazují omezit nárůst globální teploty na maximálně 2 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

Zatímco USA a EU jsou odpovědné za velkou část globálních emisí, ekologická opatření v jejich vlastních zemích nebudou pro globální řešení krize stačit. Proto Pařížská dohoda stanoví politiku spravedlivého podílu. Velcí producenti emisí, jako jsou USA a EU, se také musí více podílet na mezinárodní úrovni ve prospěch zemí na globálním jihu, uvedl Harjeet Singh, vedoucí oddělení pro změnu klimatu v nevládní organizaci Action Aid.

„Pokud má země historicky větší ekologickou stopu, musí udělat více pro pomoc rozvojovému světu,“ řekl Singh. „Současný cíl [emisí] USA je asi pětina jeho spravedlivého podílu.“ Singh uvádí jako příklad Indii. Ekonomiku země loni tvrdě zasáhla pandemie a cyklon Amphan. Má-li být dosaženo cílů zelené infrastruktury, potřebuje Indie podporu financování klimatu.

Letošní rok bude podle expertky v oblasti podpory čisté energie Rachel Cleetusové rokem intenzivních jednání, která mají pomoci zajistit, aby hlavní producenti emisí (EU, Čína, USA, Spojené království, Japonsko a další) zvýšili ambice svých mezinárodních závazků podle Pařížské dohody. Několik zemí již oznámilo cílová data pro dosažení čistých nulových emisí, a to v rozmezí od roku 2050 (EU) do roku 2060 (pro Čínu).

EU již oznámila cíl snížit do roku 2030 své emise nejméně o 55 % před úroveň roku 1990. Spojené království, které bude hostit summit COP26 v Glasgow, se zavázalo do roku 2030 dosáhnout 68 % před úrovní roku 1990.

Od nynějška do listopadu bude existovat mnoho důležitých příležitostí pro globální diplomacii v oblasti klimatu, včetně summitu ke Dni Země oznámeného prezidentem Bidenem, mnohostranných fór, jako jsou setkání G7 a G20 (letos v gesci Itálie), a také bilaterální diskuse s klíčovými aktéry, jako jsou Čína a Indie.

Na konci roku 2020 Čína překvapila svět oznámením, že chce do roku 2060 fungovat klimaticky neutrálním způsobem. Japonsko a Jižní Korea rychle následovaly a oznámily, že také dlouhodobém horizontu sníží své emise. „Velká otázka ohledně Číny je, kdy dosáhnou vrcholu v emisích,“ dodal Gore. „Je velký rozdíl, zda se blíží rokům 2025 nebo 2030.“

Průzkum Rozvojového programu OSN (UNDP) z ledna 2021 ukazuje, že 64 % lidí na celém světě považuje změnu klimatu za celosvětovou nouzovou situaci.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.