Australský novinář, kterému ve Spojených státech hrozí 175 let vězení za odhalení válečných zločinů v Iráku na internetových stránkách WikiLeaks, dosáhl částečného vítězství.
V pondělí 24. ledna Nejvyšší soud v Londýně konečně povolil Julianu Assangeovi napadnout u britského Nejvyššího soudu vlastní soudní rozhodnutí, kterým bylo povoleno jeho vydání do Spojených států. V prosinci 2021 stejný soud v odvolacím řízení zrušil rozhodnutí o nevydání 50letého Australana do Spojených států, kde mu hrozí až 175 let vězení. Washington ho stíhá v 17 bodech obžaloby, včetně „špionáže“ a „spiknutí“, poté, co jeho webová stránka WikiLeaks zveřejnila více než 700 000 tajných dokumentů o vojenských a diplomatických aktivitách USA, zejména v Iráku a Afghánistánu, z roku 2010. „Soudní proces opět pokračuje, což dává novou naději,“ poznamenává právník Antoine Vey, který je jedním z obhájců australského novináře.
Assangeovo hrozící vydání bylo prozatím odloženo, ale nebylo zrušeno.
Soudci dospěli k závěru, že americká ujištění (blíže k zárukám v našem příspěvku zde) přišla tak pozdě, že tím mohla být porušena Assangeova práva. Podle soudu by vyjasnění této otázky mohlo mít naléhavý právní zájem, který by odůvodňoval rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Zatímco se Assangeovi právníci původně snažili zabránit jeho vydání ze zdravotních důvodů, jeho osud nyní závisí na formalitách, jako je načasování amerických záruk.
Pokud se Nejvyšší soud nebude chtít případem zabývat, Assangeovi dojdou možnosti. Žádost o vydání by tak pravděpodobně rychle skončila na stole ministryně vnitra Priti Patelové. Je těžké si představit, že by britská konzervativní vláda zabránila vydání tak blízkému spojenci, jakým jsou USA.
V pondělí zazněly také výzvy, aby se německá vláda zasadila o ukončení řízení proti Assangeovi. Německé sdružení spisovatelů PEN-Zentrum připomnělo ministryni zahraničí Annaleně Baerbockové (Zelení), že se sama jako opoziční politička zasazovala o propuštění zakladatele Wikileaks, a vyzvalo ji, aby „po slovech následovaly činy“. Kromě toho by měl Assange dostat politický azyl v Německu.
Levicová strana rovněž vyzvala Berlín, aby jednal. Sevim Dagdelenová, členka Levicové strany ve Spolkovém sněmu, prohlásila, že spolková vláda by měla tlačit na vládu USA, aby ukončila Assangeovo stíhání.
Psali jsme:
- Julian Assange se odvolal, nevěří americkým zárukám
- Petice proti vydání Juliana Assange do USA
- Assange může být po jedenácti letech v radikální izolaci vydán do USA
- Čekání na rozhodnutí Vrchního soudu: USA napadly znalecký posudek o Assangeově duševním stavu
- Proč má být Julian Assange zničen?
- L’Humanité: Osvoboďte Juliana Assange!
- Věznění Juliana Assange a jeho svoboda jsou pro současný Západ zásadní otázkou
- Už konečně Juliana Assange propusťte, ozývá se z Německa i z Itálie
- Julian Assange – Cena za pravdu
- Snowden: Konec Assangeovy kauzy! Klíčový svědek proti Assangeovi po letech přiznal, že lhal
- Vyšla kniha zvláštního zpravodaje OSN: „Případ Juliana Assange: Historie pronásledování“
- Spolková vláda nemá zájem na propuštění Assange
- Německá Die Linke považuje další zadržování Juliana Assange za skandální
Ilustrační foto: Cancillería del Ecuador, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons