Kolik lidí je v EU ohroženo chudobou a sociálním vyloučením?

V roce 2020 byl podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením mezi členskými státy EU nejvyšší v Bulharsku, a to 32,1 %. Naopak nejnižší hodnota byla zaznamenána v Česku, a to 11,9 %.

Eurostat nedávno zveřejnil „Klíčová čísla o Evropě“. Evropský statistický úřad tak umožňuje zájemcům pochopit rozdíly mezi členskými státy.

V publikaci nalezneme výběr zajímavých klíčových statistických údajů o Evropské unii, jejích členských státech a také o zemích Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Eurostat vychází z bohatého souboru údajů, které má k dispozici, a snaží se poskytnout přehled o současné situaci a nedávném vývoji v EU, pokud jde o lidi a společnost, hospodářství a podnikání a životní prostředí a přírodní zdroje. Stejně jako předchozí verze i vydání pro rok 2022 nadále uvádí údaje o dopadech pandemie COVID-19 napříč odvětvími.

Podívejme se blíže na chudobu v EU.

V roce 2020 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 94,4 milionu lidí, tedy 21,5 % obyvatel EU.To znamená, že se nacházeli alespoň v jednom z následujících tří stavů: byli ohroženi chudobou po sociálních transferech, byli v těžké hmotné nouzi nebo žili v domácnosti s velmi nízkou pracovní intenzitou. Největší riziko chudoby nebo sociálního vyloučení představovala příjmová chudoba, jinými slovy lidé ohrožení chudobou po sociálních transferech: této podmínce čelilo v roce 2020 v celé EU 73,1 milionu lidí, z nichž 25,2 milionu bylo současně postiženo jednou nebo oběma z dalších dvou podmínek. V porovnání s předchozím rokem bylo v roce 2020 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením o 3,0 milionu osob více, což odráží (alespoň částečně) dopad krize COVID-19.

V roce 2020 byl podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením mezi členskými státy EU nejvyšší v Bulharsku, a to 32,1 %. V Rumunsku, Řecku, Španělsku, Lotyšsku a Itálii byla chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožena nejméně čtvrtina obyvatel. Na opačném konci škály byla chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožena méně než jedna šestina obyvatel Nizozemska, Finska, Dánska, Slovinska a Slovenska, přičemž nejnižší hodnota byla zaznamenána v Česku, a to 11,9 % (viz mapka zde).

Materiální deprivace se týká vynucené neschopnosti (spíše než volby) zaplatit/dofinancovat určité výdaje; jedním z příkladů jsou neočekávané finanční výdaje. V roce 2020 nebylo 32,5 % obyvatel EU žijících v soukromých domácnostech schopno čelit neočekávaným finančním výdajům. Tento podíl se mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o 1,6 procentního bodu. V sedmi členských státech EU nebyly v roce 2020 více než dvě pětiny obyvatel schopny čelit neočekávaným finančním výdajům, přičemž tento podíl dosáhl v Řecku 50,7 %. Naproti tomu na Maltě nebyl schopen čelit takovým výdajům relativně malý podíl obyvatel (16,3 %).

Další složkou míry materiální deprivace je nemožnost dovolit si jeden týden dovolené mimo domov ročně.V roce 2020 si takovou dovolenou nemohlo dovolit přibližně 28,6 % obyvatel EU; upozorňujeme, že tyto údaje se týkají neschopnosti si ji dovolit a nejsou ovlivněny tím, zda lidé mohli na dovolenou skutečně odjet (například v důsledku krize COVID-19). Nejvyšší podíly mezi členskými státy EU, dvě pětiny a více obyvatel, byly zaznamenány na Kypru, v Chorvatsku a Řecku, přičemž v Rumunsku dosáhly 56,1 %. Naopak podíl obyvatel, kteří si nemohli dovolit týdenní dovolenou mimo domov, se pohyboval kolem jedné desetiny v Lucembursku (11,4 %) a Švédsku (9,7 %).

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.