Manželka Juliana Assange tvrdí, že ho nechávají hnít ve vězení

VSa Trendy

„Julian je fyzicky velmi unavený, ale také jeho duševní a psychické zdraví se den ode dne zhoršuje,“ řekla jeho manželka Stella Assangeová.

11. dubna 2019 je redaktor serveru WikiLeaks Julian Assange vyveden z ekvádorského velvyslanectví v Londýně, které mu v roce 2012 poskytlo politický azyl. Začíná tak násilné pronásledování neštítící se žádných prostředků ze strany západních velmocí – Spojených států, Velké Británie a jejich tichých spojenců – proti jednomu člověku z masa a kostí. Mašina vytvořená přesně s cílem zničit ho fyzicky i psychicky, aby odradila všechny „další Assange“, kteří kdekoli na světě chtějí uskutečňovat ideál žurnalistiky ve veřejném zájmu.

novinářka Sara Chessa

***

Assange podal loni v září odvolání poté, co tehdejší ministryně vnitra Priti Patelová nařídila jeho vydání do USA, aby čelil obvinění z porušení tamního zákona o úředním tajemství kvůli zveřejnění tisíců důvěrných amerických vojenských depeší z roku 2010.

Stále však zůstává ve věznici Belmarsh a dosud mu nebylo sděleno, zda mu bude umožněno odvolání podat, přičemž ani po sedmi měsících nebylo stanoveno datum případného slyšení, informovaly britské noviny Express.

Stella Assangeová hovořila s novináři na akci Národní unie novinářů (NUJ). Řekla: „Čtyři roky (ve vězení) jsou dlouhá doba, zvláště když nevíte, jak dlouho to bude trvat.“

„Osobně se jeho fyzický stav zhoršuje každým dnem a jak si lze představit, od 11. dubna 2019 je v jedné cele a většinu času je v ní. Mimo tu celu tráví možná dvě nebo tři hodiny. Jí sám ve své cele, ne z vlastního rozhodnutí, to dělají všichni, tak to v Belmarshi funguje.“

„Je snazší řídit věznici, když spolu vězni nekomunikují, a jejich řešením je prostě je zavřít.“

Dodala, že se s ním zachází nelidským způsobem, což je „zneužití procesu státní moci k tomu, aby se mu pomstila“.

Kristinn Hrafnsson, šéfredaktor serveru WikiLeaks, který dříve působil jako investigativní novinář na Islandu, řekl: „Jeho odvolání bylo podáno v září a nyní vstupujeme do května bez jakéhokoli signálu od Nejvyššího soudu, zda jeho žádosti vyhoví.“

Zájem o Assangeův případ oživil Světový den svobody tisku, který připadá na 3. května. Aktivně v této oblasti vystupují kromě jiných italské iniciativy, např. Free Assange Italia. V Římě bude obrovský přínos spoluzakladatele WikiLeaks pro investigativní žurnalistiku a svobodu médií připomenut na konferenci, jíž se virtuálně z Londýna zúčastní také autorka a novinářka Sara Chessa – ta představí svoji nedávno publikovanou knihu o Assangeovi „Distruggere Assange. Per farla finita con la libertà d’informazione“.

V Janově nabídnou promítání filmu Hacking Justice. Velkou předností tohoto filmu jsou rozhovory s Assangem na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kam se v roce 2012 uchýlil jako politický vězeň.  Julian s velkou otevřeností popisuje své pronásledování ze strany USA a Velké Británie: obě anglosaské země požadují jeho hlavu, aby zastrašily každého investigativního novináře, který se dostane k dokumentům, jež utajily, aby zakryly nekalé činy.

Bezpečnostní zájmy státu versus informovaná veřejnost

Kauzu Juliana Assange sleduje také německý tisk. TAZ přinesl rozhovor s ministryní pro kulturu a média Claudií Rothovou, podle níž by „propuštění Assange bylo dobrým a důležitým signálem pro svobodu tisku“.

„Legitimní bezpečnostní zájmy státu na utajení je třeba uznat, ale nesmí paušálně převážit nad zájmem veřejnosti na informovanost. Julian Assange prostřednictvím Wikileaks zveřejnil válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané americkou armádou. Podle mého názoru právem! Protože veřejnost musí mít možnost se o takových zločinech dozvědět. Nedovedu si představit žádný bezpečnostní zájem, který by v případě takových zločinů převážil. V rovině právního státu je v současné době úkolem soudů, aby tento případ právně posoudily. Zde musí být jasné, že lidská práva Juliana Assange jsou respektována – to platí stejně tak pro jeho právo na spravedlivý proces u amerických soudů jako pro humánní podmínky zadržování ve Spojeném království. V demokratických státech musí být vyloučeno i psychické mučení. Jsem proto znepokojena zprávami, jako je zpráva bývalého zvláštního zástupce OSN pro mučení Nilse Melzera, podle níž Julian Assange vykazuje neurologické, kognitivní a emocionální příznaky typické pro oběti psychického mučení na samotce ve Spojeném království,“ prohlásila Rothová.

Pozornosti se dostává Assangeovi také z rodné Austrálie.

Kellie Tranterová pro web Declassified Australia upozornila na blížící se návštěvu amerického prezidenta v Austrálii (24. května se v Sydney uskuteční summit lídrů čtyř zemí) s tím, že „nyní je pro obhájce a příznivce svobody tisku rozhodující čas na organizaci“.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.