Případ Jemenu je jasnou připomínkou rizik spojených s neomezeným prodejem zbraní do oblasti Blízkého východu a Severní Afriky. Velká část zbraní pochází z Evropy nebo Severní Ameriky.
Americký prodej zbraní na Blízký východ a do severní Afriky (MENA – Middle East and North Africa) po celá desetiletí přispíval k nestabilitě a vytvářel dlouhodobé cykly násilí v celém regionu. Tento neudržitelný přístup umožňuje autokratům, jako je Mohammed bin Salmán, a nestátním aktérům, jako je Ansar Alláh (Hnutí Hútiů), udržovat regionální konflikty a porušovat lidská práva v místech, jako je Jemen.
Nastupující Bidenova administrativa by měla tento sekuritizovaný přístup k regionu nejen odmítnout, ale využít jeho vliv také k podpoře cílů zahraniční politiky vycházejících z principů mezinárodního humanitárního práva, napsal pro Diplomatic Courier Alexander J. Langlois.
V průběhu 6 let se situace Jemenu vyvinula z občanského konfliktu mezi různými ozbrojenými skupinami, jako je Ansar Alláh a provládních sil, do proxy konfliktu mezi Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem. Dnes je to pokládáno za nejhorší humanitární krizi na světě.
Humanitární organizace a agentury OSN po většinu letošního roku varovaly, že konflikt v Jemenu způsobí hladomor. V současnosti potřebuje humanitární pomoc 24,1 milionů lidí.
Jak tyto organizace argumentují, potravinová krize v Jemenu je výsledkem konfliktu, protože boje a ničení vedly k ekonomickému kolapsu v nejchudší zemi regionu. Saúdskoarabská námořní a letecká blokáda Jemenu, která existuje od března 2015, je hlavním faktorem, který k tomu významně přispívá, protože výrazně omezuje zisky Jemenu z ropy. (Zpráva k ekonomické situaci v Jemenu je k dispozici zde).
Bylo by užitečné, kdyby Biden nešel cestou předchozích administrativ a místo toho odmítl klamné argumenty, které podporují současný stav.
Aby k tomuto posunu došlo, měla by Bidenova vláda zmrazit prodej zbraní koalici v Jemenu a zahájit okamžitý přezkum všech obchodů se zbraněmi státům MENA, se zvláštním zaměřením na regionální mocnosti, které pravidelně porušují mezinárodní humanitární právo (MHP). Vláda Spojených států má zákonnou povinnost tak učinit podle společného článku 1 Ženevských úmluv z roku 1949, který požaduje, aby státy respektovaly MHP.
Konec toků amerických zbraní do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů by vážně poškodil jejich útočné schopnosti i vnímání domácí bezpečnosti a pravděpodobně by situace v Jemenu přerostla v příměří a zastřešující mírovou dohodu.
Psali jsme:
- Americký Senát odmítl zablokovat dohodu o prodeji zbraní Abú Dhabí
- Arabské jaro – revoluce, která selhala
- Američtí senátoři odmítají prodej zbraní do Spojených arabských emirátů
- Kdo komu vlastně uřezává hlavy?
- Post-americké vakuum na Blízkém východě se začíná plnit
- Americké pilíře na Blízkém východě se drolí
- Americký vyslanec viní Húty v Jemenu z oddalování mírové dohody
- Zavražděný novinář a evropské obchody se zbraněmi. Kdo dál vyváží k Saúdům?
- Válka v Jemenu: válčící strany se dohodly na první deeskalaci
- Španělsko prodalo tajně bomby Rijádu. Nyní ze smlouvy nemůže odstoupit
- Co znamená ruské veto jemenské války?
- Katastrofa v Jemenu. Hrozí hladomor s miliony mrtvých
- Saúdská Arábie podpořila Trumpův návrh na vznik bezpečnostních zón v Jemenu a Sýrii