Kolektivní pozornost světa je zaměřena na „přežití“ dnešních krizí.
Změna klimatu a její důsledky budou v příštích deseti letech představovat pro svět největší riziko. Tvrdí to více než 1 000 vedoucích představitelů z akademické, podnikatelské a politické sféry, kteří byli v rámci každoročního průzkumu Světového ekonomického fóra o vnímání globálních rizik požádáni, aby zhodnotili 32 globálních rizik v horizontu dvou a deseti let, uvedl web Statista.
Zatímco krizi životních nákladů (tj. inflaci) považují odborníci za nejpalčivější problém příštích dvou let, neočekávají, že by rostoucí ceny představovaly hlavní hrozbu za deset let, kdy se předpokládá, že všechna čtyři nejvážnější rizika, kterým svět čelí, budou souviset se změnou klimatu. Následující graf pěkně ilustruje rozdíl mezi tím, co odborníci považují za krátkodobá rizika, a tím, které výzvy budou formovat svět v následujících letech nebo dokonce desetiletích.
Osmnácté vydání zprávy Světového ekonomického fóra o globálních rizicích (WEF Global Risks Report) se zaměřuje na riziko potenciální „polykrize“, což je soubor vzájemně provázaných globálních rizik s kumulativními účinky. Extrémní klimatické události nebo geopolitické krize, jako je válka na Ukrajině, mohou například vést ke krizím v zásobování potravinami, vodou nebo energií, které mohou mít následně masivní vlnový efekt a nakonec vést k politickým otřesům, sociálním nepokojům a dokonce k masové migraci.
„Kolektivní pozornost světa je zaměřena na ‚přežití‘ dnešních krizí: mimo jiné na životní náklady, sociální a politickou polarizaci, zásobování potravinami a energií, vlažný růst a geopolitickou konfrontaci,“ konstatuje Saadia Zahidi, výkonná ředitelka Světového ekonomického fóra, a varuje, že „tolik potřebná pozornost a zdroje jsou odváděny od nově vznikajících nebo rychle se zrychlujících rizik pro přírodní ekosystémy, lidské zdraví, bezpečnost, digitální práva a hospodářskou stabilitu, která by se v příštím desetiletí mohla stát krizemi a katastrofami.“
Graf ukazuje, jak odborníci hodnotí nejzávažnější globální rizika v příštích dvou a deseti letech. Environmentální rizika (zelená), geopolitická (modrá), společenská (oranžová), technologická (fialová). Legenda: 1. krize životních nákladů, 2. přírodní katastrofy a extrémní meteorologické jevy, 3. geoekonomická konfrontace, 4. neschopnost zmírnit změnu klimatu, 5. narušení sociální soudržnosti a polarizace společnosti, 6. rozsáhlé škody na životním prostředí, 7. selhání adaptace na změny klimatu, 8. rozšíření kyberkriminality a kybernetické nejistoty, 9. krize přírodních zdrojů, 10. rozsáhlá nedobrovolná migrace. Zdroj: Statista.
Psali jsme:
- Ilona Švihlíková: Střípky z Davosu 1: Hlavními trendy jsou změna globální dělby práce, zkracování řetězců a soběstačnost
- Světovému ekonomickému fóru v Davosu dominují globální krize
- Průzkum: Řada vyspělých ekonomik propadla ekonomickému pesimismu
- Globální hospodářský systém se výrazně změnil v neprospěch rozvinutých ekonomik
- Rok 2022 byl šestým nejteplejším rokem v historii
- Nadnárodní korporace jsou mocné, jsou hnací silou globalizace a těží z ní
- Globální výrobní index signalizuje další prudký pokles světového obchodu v listopadu
- 8 miliard lidí: Čtyři způsoby, jak změna klimatu a růst populace ohrožují veřejné zdraví s globálními důsledky
- Teploty v Evropě se zvyšují více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru
- Klimatická migrace: Co skutečně víme?
- OSN: Sucha, vysoké teploty a další katastrofy vyženou z domovů 143 milionů lidí během 30 let
- Globální rizika: Největší hrozbou zůstává změna klimatu
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.