K řešení migrace nestačí jen chránit vnější hranice

Stále více lidí na celém světě prchá před podmínkami ve svých zemích kvůli válkám, pronásledování a nedostatkům vyhlídek. Německá vláda by měla vytvořit koalici států, která by se zavázala ke každoročnímu přijímání uprchlíků v poměru 0,05 % k populaci dané země.

Nedávné události ve španělských enklávách Ceutě a Melille opět přitáhly pozornost k tématu migrace. Podle německého ministra pro rozvoj Gerda Müllera se „jedná o mladé lidi, kteří chtějí práci a budoucnost“. Prostřednictvím hospodářské spolupráce by bylo možné nelegální migraci zmírnit.

Lidé potřebují perspektivy

V Německu byla ustanovena nezávislá komise složená z 24 odborníků, kteří sepsali, co bude v budoucnu zapotřebí k trvalému boji proti příčinám migrace. Jak uvádí zpráva této komise, lidé opouštějí své domovy, když jsou tam vystaveni nebezpečím nebo když nemají žádné pozitivní vyhlídky do budoucna pro sebe a své rodiny. Kromě toho existují důsledky změny klimatu a strukturální problémy (chudoba a nerovnost).

Bärbel Dieckmannová, která kdysi stála v čele organizace se zaměřením na boj proti hladovění ve světě „Welthungerhilfe“, říká: „Boj proti příčinám uprchlictví může být úspěšný pouze pokud budou mít lidé příležitost rozvíjet ve svých zemích lepší životní vyhlídky. A právě tam musí směřovat naše úsilí.“

Je jisté, že Německo nemůže přijmout všechny uprchlíky na světě. „Ale nestačí, když Brusel vybuduje pouze ochranu vnějších hranic a také zruší námořní záchranu a my už nevidíme, že Středozemní moře je dnes stále mořem smrti,“ uvedl Müller.

80 milionů lidí je na útěku

„Asi 80 milionů lidí na celém světě je na útěku. Kvůli přímým a nepřímým důsledkům pandemie a změně klimatu se pro mnohé situace dramaticky zhoršuje. Prevence krizí a stabilizace jsou ústředními prvky našeho souboru nástrojů zahraniční politiky pro boj s příčinami uprchlictví,“ řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Podle spolkovéha ministra vnitra Horsta Seehofera si „žádná země na světě si sama s migrací neporadí a je nutné začít tam, kde se vyskytují problémy“.

Počet uprchlíků roste

Počet uprchlíků po léta roste a ukazuje, že mezinárodní společenství musí více investovat do snižování příčin vysídlení. Množství uprchlíků (spadajících pod mandát vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebo uznaných státy) se mezi lety 2010 a 2019 téměř zdvojnásobilo z 10,5 na 20,4 milionů lidí. Tento nárůst je způsoben hlavně několika problémovými místy (Sýrie, Jižní Súdán, Myanmar, Venezuela).

Existují také dlouhodobé konflikty, například v Afghánistánu. V letech 2010 až 2019 se významně zvýšil počet vnitřně vysídlených osob hledajících útočiště před konflikty ve své vlastní zemi, a to z 24,9 na 45,7 milionů lidí. Navíc je obtížné odhadnout počet lidí, kteří musí opustit své domovy kvůli přírodním katastrofám. Lze předvídat, že hospodářské a sociální důsledky pandemie Covid-19 dále nelegální migraci posílí.

(Jak uvedla nedávno pro Deník.cz Jana Hybášková, „v roce 2015 velký nárůst migrace z Afriky do Evropy způsobil jeden malý telefon Samsung, ke kterému byla připojena stejně velká sluneční baterie. Obrovská část africké populace mohla najednou přímo na WhatsAppu komunikovat se sestřenicemi a bratranci v Belgii, Francii a jinde.“)

Podpora hostitelských zemí

Spolková vláda by měla podporovat zvláště přetížené hostitelské země uprchlíků, zejména v krizových oblastech, s cílem vytvořit udržitelné vyhlídky pro lidi a hostitelské komunity. Tato podpora by měla být plánovatelná a ověřitelná po dobu pěti let a měla by jít nad rámec humanitární nouzové pomoci. Tyto dohody by měly být ujednány v úzké koordinaci s mezinárodními partnery a v rámci provádění Globálního paktu pro uprchlíky a měly by být v případě potřeby obnovitelné.

Navýšení přijímání uprchlíků

Ve zprávě odborné komise (ke stažení zde) se uvádí: Německá vláda by měla vytvořit mezinárodní koalici států, která by se zavázala k cíli každoročního přijímání uprchlíků v poměru 0,05 % k populaci dané země v rámci programů přesídlování, zejména žen, dětí a obětí sexuálního násilí. Pro Německo by to odpovídalo počtu 40 000 uprchlíků ročně.

V současné době přijímá většinu světových uprchlíků jen několik zemí. Jedná se zpravidla o země sousedící s postiženými státy. Tyto země dělají z humanitárního hlediska velké věci, ale pokud jde o přijímání a péči o uprchlíky, čelí často obrovským výzvám a očekávají, že mezinárodní společenství poskytnou uprchlíkům přímou podporu. Na začátku uprchlické krize je tato pomoc poskytována téměř výhradně z humanitárních fondů. Hostitelské země zpravidla očekávají, že bude pokračovat až do možného návratu. To může ztěžovat začlenění uprchlíků do vnitrostátních sociálních systémů a na trhy práce.

Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku

Turecko v současné době hostí více než 4 miliony uprchlíků a EU se zavázala Turecku při řešení této výzvy pomoci (viz také náš příspěvek zde). Nástroj EU pro uprchlíky v Turecku, který spravuje celkem 6 miliard eur ve dvou tranších, stanovuje společný koordinační mechanismus, jehož cílem je zajistit komplexní a koordinované řešení potřeb uprchlíků a hostitelských komunit v Turecku. Nástroj se zaměřuje na humanitární pomoc, vzdělávání, řízení migrace, zdraví, obecní infrastrukturu a sociálně-ekonomickou podporu.

Evropská unie je předním dárcem v mezinárodní reakci na syrskou krizi, přičemž od začátku konfliktu v roce 2011 bylo z rozpočtu EU a členských států společně přiděleno na humanitární a rozvojovou pomoc celkem 10,9 miliard eur.

***

Spolupráce EU s Afrikou

Platforma Café Evropa přinesla 20. května k tématu online debatu, které se zúčastnili: Jana Hybášková (velvyslankyně a zvláštní zmocněnkyně pro instituce EU), Soňa Jarošová (novinářka žijící v západní Africe), Vojtěch Šmolík (afrikanista, Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové). Diskutovalo se nejen o migraci, ale také o spolupráci s Afrikou, o roli Číny na africkém kontinentu; zmíněny byly klimatické změny a jejich dopady.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.