Libanon trpí nedostatkem elektřiny

VSa Zprávy

Dva roky trvající finanční kolaps dosáhl tento měsíc kritického bodu, když nedostatek pohonných hmot ochromil velkou část země.

Libanonské ministerstvo energetiky uvedlo, že ve výběrovém řízení na výměnu 84 000 tun iráckého topného oleje s vysokým obsahem síry za 30 000 tun topného oleje třídy B a 33 000 tun plynového oleje vybralo dubajskou společnost ENOC ( Emirates National Oil Company).

Společnost ENOC zvítězila ve výběrovém řízení, které je součástí dohody mezi oběma zeměmi, jež libanonské vládě s nedostatkem peněz umožňuje platit za 1 milion tun iráckého těžkého topného oleje ročně ve formě zboží a služeb. V době, kdy Libanon trpí krizí, kterou Světová banka označila za jednu z nejhlubších v novodobé historii, nedostatek paliva tento měsíc způsobil, že elektřina dodávaná státem byla k dispozici sotva několik hodin denně, pokud vůbec. Obyvatelé, kteří se obracejí na soukromé generátory, se potýkají s nedostatkem nafty.

Výměnné tendry jsou nezbytné, protože irácké palivo je pro libanonskou výrobu elektřiny nevhodné. Libanonský dočasný ministr energetiky Raymond Ghajar v červenci uvedl, že palivo z iráckého obchodu bude použito pro výrobu elektřiny státním dodavatelem a vystačí přibližně na čtyři měsíce. Společnost ENOC má irácké palivo obdržet mezi 3. a 5. zářím a dva týdny poté ho dodá do Libanonu, uvedlo ministerstvo energetiky.

Libanonské elity v minulosti využívaly energii jako nástroj manipulace a rozdělování mezi sekty. Při rozsáhlém nedostatku v důsledku probíhající libanonské hospodářské krize zašly některé vládnoucí politické strany tak daleko, že převzaly kontrolu nad čerpacími stanicemi a omezily vstup pouze na své klienty a známé.

Pokud jde o nerostné zdroje v Libanonu, tak mezinárodní společnosti projevily zájem o průzkum libanonských pobřežních vod pro těžbu plynu a ropy. Potenciální libanonské zásoby se mohou stát obětí korupce v politickém systému, protože libanonští politici se přetahují o kontrolu nad ministerstvy energetiky a financí, aby případné zisky z nového průmyslu odklonili ve prospěch svých spojenců.

Proč Libanon nefunguje?

Libanonská politika se vyznačuje zkorumpovanou sektářskou strukturou, neustálým vměšováním sousedních států, jako je Izrael, Sýrie a Írán, a mnohaletou válkou.

Politika v Libanonu je založena na sektářské struktuře rozdělení moci, která vznikla po získání nezávislosti na Francii v roce 1943. Ústava zaručuje všem 18 náboženským sektám v zemi zastoupení ve vládě, armádě a státní správě. V souladu s tím musí být tři klíčové vládní funkce – prezident, premiér a předseda parlamentu – rozděleny mezi maronitského křesťana, sunnitského muslima a šíitského muslima.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o snahu zajistit rovnost ve státní správě, ale tento systém je hluboce chybný. Byl odsouhlasen především jako rozdělení moci mezi tehdejšími elitami, nikoliv jako struktura zaměřená na zajištění dobré správy národního státu.

Výsledkem je slabý, zkorumpovaný a protekční systém, v němž mocní muži rozdělují místa ve státní správě, aby získali loajalitu zaměstnanců, a nikoli aby odměnili jejich schopnosti a dovednosti. Stávající rozpory jsou dále prohlubovány systémem, který staví sektu proti sektě v soutěži o lukrativní státní úřady. Výsledkem je vláda, která se z velké části skládá z konkurenčních byrokratických lén, a nikoli z jednoho celku, který by se snažil řídit libanonský stát.

Další podrobnosti naleznete zde v angličtině.

Tématu se dlouhodobě věnujeme. Psali jsme:

Ilustrační foto: Autor – Wikipedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.