Draghi a Biden jsou nespokojeni se strukturou globálních energetických trhů

VSa Zprávy

V Bílém domě se minulý týden setkali prezident Spojených států Joe Biden a předseda italské vlády Mario Draghi. Probírala se mimo jiné situace na globálním trhu s energiemi a potravinová bezpečnost.

Vedoucí představitelé obou zemí znovu potvrdili silné a široké partnerství mezi USA a Itálií a za rozhodující považují spojenectví prostřednictvím NATO a partnerství USA s EU. Jednali o nedávném vývoji nevyprovokované a neoprávněné války Ruska na Ukrajině a zdůraznili své trvalé odhodlání usilovat o mír podporou Ukrajiny a uvalením nákladů na Rusko. Tváří v tvář globálním hospodářským výzvám, které Rusko svými kroky vyvolalo, jednali o opatřeních zaměřených na podporu potravinové bezpečnosti a přetváření světových trhů s energií. Zavázali se pokračovat ve společné práci na řešení globálních krizí od COVID-19 po změnu klimatu, jakož i pokračovat ve spolupráci na společných zahraničněpolitických výzvách, včetně Číny a Libye.

Budování míru a problematika cen energií

„Na tomto setkání jsme se shodli, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny, vyvíjet tlak na Moskvu, ale také se musíme začít ptát, jak budovat mír. Cesta vyjednávání je velmi obtížná, ale prvním bodem je, jak tuto cestu vyjednávání vybudovat. Velmi důležité je, že tento mír musí být mírem, který chce Ukrajina, nikoli mírem vnuceným buď určitým typem spojence, nebo jinými,“ uvedl Draghi na tiskové konferenci.

„Prezidentu Bidenovi jsem také představil potřebu přijmout rozhodnutí a opatření k řešení problému cen energie a její dostupnosti,“ pokračoval dále italský premiér. „Nezapomínejme, že problém cen energií začal už před válkou. Itálie velmi aktivně snižuje závislost na ruském plynu. Prezidentu Bidenovi jsem také připomněl otázku, o které jsme již mnohokrát hovořili, a sice možnost zavedení stropu na cenu plynu. Tato myšlenka byla přivítána, i když americká administrativa uvažuje spíše o omezení ceny ropy než o omezení ceny plynu.“

Podle Draghiho je třeba mít na paměti, že iniciativy a opatření přijaté v oblasti plynu a v některých dalších zemích v oblasti ropy a dokonce i uhlí, pomáhají překonat krizový moment přechodu, ovšem nesmí být na úkor investic do obnovitelných zdrojů energie.

Odblokování přístavů a obnova Ukrajiny

Pokud jde o potraviny, Biden s Draghim hovořili o nutnosti odblokovat přístavy v Rusku: „V této záležitosti je potřeba spolupráce – pro mír je třeba obnovit kontakty se všemi, i mezi Ruskem a USA, na všech úrovních, musíme být schopni hledět do budoucnosti. Rusko musí nechat odplout lodě s obilím do nejchudších zemí světa.“

„Je také třeba začít přemýšlet o obnově Ukrajiny a evropské země, jako je Itálie, na to nemají ve svých rozpočtech prostředky, takže celá Evropa musí investovat a přijmout tyto výzvy, musíme dát společnou odpověď, Itálie odvede svůj díl, ale společně s ostatními,“ zmínil Draghi.

Inflace

Na tiskové konferenci se italský premiér nevyhnul dalšímu ožehavému tématu a tím je inflace. K tomu Draghi sdělil: „Úkol centrálních bank není snadný. Sazby musejí zvyšovat (v různé míře v jednotlivých zemích), protože jinak se zrychluje inflace, ovšem pokud je zvýší příliš, uvrhnou zemi do recese. V tom spočívá problém. Těchto potíží jsem si byl vědom z vyjádření prezidentky ECB Christine Lagardeové – ta na závěr své tiskové konference uvedla, že sazby se možná brzy začnou zvyšovat, ale půjde o postupné zvyšování (blíže k tématu v našem článku Vyšší úrokové sazby? ECB stále váhá). Situace v USA a v Evropě je velmi odlišná, nebo alespoň zatím. Ve Spojených státech je totiž inflace závislá i na tom, že tamní trh práce v podstatě vykazuje plnou zaměstnanost. Zatímco v Evropě tomu tak není. V Evropě existuje hospodářská aktivita, která má stále velký prostor k růstu. Tempo normalizace měnové politiky se tedy bude v obou zemích nutně lišit. Z naší strany se vláda snažila a bude snažit zmírnit ztrátu kupní síly, zejména u slabších kategorií: u chudých a také u mladých lidí.“

Globální kartel spotřebitelů ropy?

Pokud jde o plyn, tak Draghi je toho názoru, že „ceny nemají žádný vztah k nabídce a poptávce“. Prioritou Říma bude podle něj „omezit ceny plynu, aby se snížila finanční pomoc, kterou poskytujeme Putinovi k pokračování války“, a využít „tržní sílu“ Evropy. Připustil, že ani v rámci EU není podpora pro takové opatření „jednomyslná“ a není jasné, zda bude takový plán schválen. „Stejný přístup by se dal použít na ropu na globální úrovni. Jde o to vytvořit kartel kupujících nebo přesvědčit velké producenty, a zejména OPEC, aby zvýšili těžbu, což je možná preferovaná cesta,“ řekl Draghi.

OPEC, kartel producentů ropy vedený Saúdskou Arábií, ovšem ignoroval opakované výzvy Bidenovy administrativy k rychlejšímu zvyšování dodávek, zatímco několik producentských zemí skupiny se potýká s problémy při plnění vlastních těžebních kvót.

Analytici uvedli, že kartel nákupčích ropy by bylo obtížné prosadit, a poukázali na to, že Mezinárodní energetická agentura (IEA), která vznikla po arabském ropném embargu v roce 1973 jako protiváha OPECu, má stále potíže s uzavřením kolektivních dohod mezi členy o uvolnění ropy z nouzových zásob. „Jak snadno by členové klubu kupujících kolektivně připravili smlouvy [o nákupu ropy]?“ ptá se Kevin Book z washingtonské poradenské společnosti ClearView Energy Partners. „Problémem bude pravděpodobně realizace. Tohle není, jako když Walmart dostane výhodné ceny, protože není kde jinde prodávat,“ řekl Book. „Po 16 dekádách existence ropného průmyslu klub kupujících neexistuje.“

Aktuální informace o trhu s ropou najdete ve zprávě IEA zde.

Psali jsme:

Ilustrační foto: Office of the President of the United States, Public domain, via Wikimedia Commons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.