Drancování surovin ve jménu ochrany klimatu

VSa Trendy

K výrobě větrných turbín, fotovoltaických systémů či elektromobilů je zapotřebí enormní množství surovin.

Je to paradoxní logika: větrné turbíny, elektromobily a solární moduly mají zachránit planetu, ale pro jejich výrobu se nejprve drancuje. Všechny obsahují vzácné suroviny, pro jejichž těžbu zejména chudé země ničí své přírodní prostředí. (K tématu viz také náše články Odvrácená tvář „zelené energie“? a Aby mohlo vše zůstat při starém…).

Energetická transformace a dopad na životní prostředí

Jak uvedl německý Kupferinstitut, rozhodujícím klíčem k energetické transformaci je zvýšení energetické účinnosti systémů obnovitelných zdrojů. To vždy zahrnuje celý řetězec přeměny energie – od vysoce účinné výroby elektřiny přes její přepravu a distribuci až po efektivní využití. Energeticky úsporné technologie jsou však v současnosti nejen dražší, ale zpravidla také vyžadují více nebo kvalitnějších materiálů.

Proto může mít výroba těchto materiálů větší dopad na životní prostředí než výroba materiálů používaných v „konvenčních“ technologiích. To je třeba zohlednit v posouzení životního cyklu, tj. kompenzovat to ušetřenou energií.  V energetických technologiích slouží měď jako funkční materiál a používá se především jako elektrický vodič. Na rozdíl od mnoha jiných součástí, kde se efektivita zdrojů ztotožňuje se snížením množství použitého materiálu – například kvůli úspoře hmotnosti – vypadá pojem efektivita u mědi zcela jinak. V elektrotechnice totiž platí, že účinnost, tedy efektivita mědi, se zvyšuje tím více, čím více jí použijete. Vynikající tepelná vodivost mědi spolu s její odolností proti korozi, snadnou zpracovatelností, pevností, trvanlivostí a tvarovatelností nabízí v solárních tepelných aplikacích bezkonkurenční výhody. Ve větrných elektrárnách se měď používá ve statorovém a rotorovém vinutí generátoru, v napájecích kabelech, transformátorech a uzemňovacím systému. Měď se nachází také v součástech solárních článků používaných ve fotovoltaice, jako je kabeláž, střídače a uzemnění.

Větrné turbíny a měď

Současné větrné turbíny jsou největšími točivými stroji, které kdy člověk postavil. Větrné turbíny mají dnes průměr rotoru až 180 metrů a tento trend stále stoupá, protože větší průměry rotorů zlepšují ekonomickou efektivitu turbíny tím, že optimalizují „sklizeň“ větru. Moderní větrné turbíny včetně infrastruktury dnes ke svému provozu potřebují až 30 tun mědi. V kruhových generátorech velkých větrných turbín zajišťuje výrobu elektřiny šetrnou k životnímu prostředí vinutí až několika set kilometrů měděných plochých a kruhových vodičů. Vynikající materiálové vlastnosti mědi se projevují zejména v tzv. kabelové smyčce. To zajišťuje, že se gondola včetně listů rotoru může otáčet do optimální polohy v závislosti na směru větru, přičemž na kabely působí silné síly. K tomuto účelu se používají speciální měděné kabely. Měď se používá také v motorech, které otáčejí listy rotoru podél jejich podélné osy a regulují tak výkon podle rychlosti větru. Vinutí transformátoru, který připojuje větrnou turbínu k síti středního napětí větrné farmy, vyžaduje také poměrně velké množství mědi. Kromě toho jsou zde kabely a vedení pro přenos dat a komunikační technologie pro řízení a monitorování.

Přítomnost na úkor budoucnosti?

Mathis Wackernagel, výzkumník v oblasti zdrojů žijící v Kalifornii, považuje vývoj za katastrofální: „Využíváme zdroje budoucnosti, abychom zaplatili za přítomnost.“ Tím má na mysli spotřebu přibližně 90 milionů barelů ropy denně, spotřebu půdy na stavby, silnice nebo ornou půdu a právě také těžbu nerostných surovin, informoval magazín Spiegel č. 44 (10/2021).

Biologický rozpočet je omezený, říká vědec, a lidé se musí rozhodnout, na co ho chtějí použít. Pokud se používá k těžbě mědi, není k dispozici například pro pěstování řepy. Je příliš krátkozraké si myslet, že pro ochranu životního prostředí stačí přestavět fosilní svět na elektrický a vyměnit šestiválcový Jaguar za elektrickou Teslu na baterie. Jen málokdo si uvědomuje tyto souvislosti, když jezdí v elektromobilu, využívá elektřinu z větrné nebo solární energie, instaloval si ve sklepě lithium-iontové úložiště a cítí se při tom báječně, jako průkopníci udržitelnosti. Kdo má představu o tom, jak extrémně znečišťující je výroba surovin, z nichž se vyrábějí klimatické technologie?

Kdo ví, že při výrobě jedné tuny neodymu, který patří mezi kovy vzácných zemin a používá se ve větrných turbínách, unikne 77 tun oxidu uhličitého? Pro srovnání, i výroba jedné tuny oceli způsobí pouze asi 1,9 tun CO2.

Obrovská poptávka po materiálech je faktorem, který je vždy podceňován u všech technologií, které mají přispět k udržitelnosti světa. Větrné turbíny a fotovoltaické systémy, elektromobily a lithium-iontové baterie, vysokonapěťová vedení a palivové články mají jedno společné: na jejich výrobu se spotřebuje neuvěřitelné množství surovin. Jedenáct tun stříbra je ukryto v modulech solárního parku o rozměrech 1000 krát 1000 metrů. Jeden Tesla Model Sobsahuje tolik lithia jako přibližně 10 000 mobilních telefonů. Elektromobil vyžaduje šestkrát více kritických surovin než spalovací motor, zejména měď, grafit, kobalt a nikl pro bateriový systém.

Celý článek najdete na tomto odkaze.

 

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.