Technologičtí giganti jako ASML prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými

Technologičtí giganti jako čipová společnost ASML prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými a revoluce umělé inteligence tuto nerovnost na trhu práce ještě zvýší, poukazuje ekonom Jan Eeckhout.

Proč je řada výrobků, od chytrých telefonů po kojenecké mléko, tak drahá? Proč jsou v nadnárodních společnostech tak velké rozdíly v platech mezi dělníky a vrcholovým managementem? A proč je pro malé podniky stále obtížnější udržet se nad vodou?

Belgický ekonom Jan Eeckhout zastává názor, že to všechno souvisí s tržní silou: schopností velkých společností účtovat za své výrobky vyšší ceny, než by bylo možné na jinak správně fungujícím trhu s dostatečnou konkurencí, uvedl magazín Follow the Money.

Ve své mezinárodně uznávané knize The Profit Paradox, How Thriving Firms Threaten the Future of WorkEeckhout popisuje, jak několik stovek nadnárodních společností těží z technologického pokroku. Nedostatek konkurence umožňuje těmto společnostem udržovat uměle vysoké ceny svých výrobků a nízké platy. To způsobuje potíže menším podnikům a podle Eeckhouta vysvětluje, proč od 80. let 20. století prudce vzrostla nerovnost v příjmech a bohatství.

Eeckhout se v rozhovoru pro Follow the Money kromě jiného zaměřil na vývoj v oblasti umělé inteligence a na technologické giganty, zejména ty, které dominují ve výrobě čipů. „Umělá inteligence způsobí mnohem větší koncentraci trhu, a tím sníží konkurenci,“ varuje ekonom. To proto, že v oblasti umělé inteligence je velmi důležitý rozsah. Kdo chce vyvinout úspěšnou aplikaci, potřebuje spoustu dat, výpočetního výkonu, energie a času. „Dříve to dělaly univerzity a vlády, ale nyní to všechno necháváme na Googlu, Amazonu, Metě a Microsoftu. Investice jsou příliš velké. Ani americká armáda s nimi nedokáže držet krok,“ upozornil dále.

Eeckhout míní, že tato rostoucí koncentrace dále zvýší příjmovou a majetkovou nerovnost. A protože umělá inteligence může automatizovat i kognitivní práci, jsou nyní ohroženi i pracovníci s vyšší kvalifikací, jako jsou administrativní asistenti, právníci a novináři.

Na vzestupu umělé inteligence vydělávají nejen nejznámější technologičtí giganti, kteří se zaměřují na spotřebitele. Na vrcholu žebříčku nejhodnotnějších společností světa se v posledních měsících usadily také společnosti z dodavatelského řetězce mikročipů, jako jsou Nvidia, Taiwan Semiconductor Manufacturing Corporation (TSMC) a nizozemská společnost ASML.

Podle pravidel hospodářské soutěže může mít společnost monopolní postavení, ale nesmí ho zneužívat například tím, že ztěžuje vstup konkurentů na trh. Pokud je veřejně známo, ASML není (zatím) vyšetřována orgány pro hospodářskou soutěž, ale podle Eeckhouta si společnost účtuje nadměrné ceny. Společnosti vyrábějící čipy a výrobci elektroniky a softwarových aplikací tyto ceny přenášejí na spotřebitele, což v konečném důsledku zatěžuje jejich rozpočty.

ASML si vybudovala monopolní postavení. Výrobci nejmodernějších čipů – TSMC, Samsung a Intel – se spoléhají na stroje společnosti ASML, díky čemuž je společnost se sídlem ve Veldhovenu nepostradatelným článkem výrobního procesu nejnovějších chytrých telefonů, superpočítačů a aplikací umělé inteligence, jako je ChatGPT.

Co s tím? Jako řešení ke zlepšení situace uvádí Eeckhout regulaci, tedy „umožnit konkurentům přístup k infrastruktuře velkých společností, podobně jako více poskytovatelů v jedné telekomunikační síti“.

Celý text je zde v angličtině.

Psali jsme:

Ilustrační obr.: A ansems, Public domain, via Wikimedia Commons

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.