Zatímco oživení z pandemického dna v roce 2020 v roce 2021 vedlo k rozsáhlému nárůstu inflace ve všech vyspělých ekonomikách, ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 představovala výrazný dodatečný šok, který stál za většinou mimořádného nárůstu inflace v roce 2022, zejména v Evropě.
Reakce měnové politiky na postpandemickou inflaci – tomuto tématu se věnuje analýza, kterou nedávno publikovalo Centrum pro výzkum hospodářské politiky (CEPR – Centre for Economic Policy Research).
Poptávka se po pandemii covid obnovila rychleji, než se očekávalo. To se vzájemně ovlivnilo s řadou bezprecedentních šoků na straně nabídky v souvislosti s uzavřením a znovuotevřením ekonomik spolu s rozsáhlým růstem cen komodit po invazi na Ukrajinu. Inflace prudce vzrostla na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí. V reakci na to centrální banky prudce zpřísnily měnovou politiku.
Centrální banky rozvíjejících se zemí jako první zvýšily sazby v reakci na vysokou inflaci, naopak centrální banky vyspělých ekonomik upravovaly politiku pomaleji; byly více přesvědčeny o ukotvení inflačních očekávání a zpočátku byly více omezeny dřívější komunikací o politice. Jakmile se ukázalo, že inflace bude mnohem vyšší a po mnohem delší dobu, než se předpokládalo, s rizikem jejího zakotvení v nastavení mezd a cen, reagovaly centrální banky agresivněji.
Elektronická kniha (doprovázená různými grafy) analyzuje řadu strategií přijatých centrálními bankami ve vyspělých i rozvíjejících se ekonomikách během tohoto období vysoké inflace a snaží se z nich poučit, přičemž tematické kapitoly poskytují vhled do příčin, dopadů na trh práce, energetických šoků a budoucích důsledků pro finanční stabilitu a rámce měnové politiky. Situaci v eurozóně zpracoval ve třetí kapitole člen Výkonné rady ECB Philip R. Lane.
***
Podrobnější informace k inflaci v eurozóně najdete v češtině na webu ECB, k dispozici jsou interaktivní nástroje. Opatřením ECB a jejich dopadům byla věnována rozprava v Evropském parlamentu u příležitosti vydání výroční zprávy za rok 2023 – usnesení EP je v českém jazyce na tomto odkazu.
Míra inflace v eurozóně. V říjnu 2022 dosáhla inflace 10,6 %, v únoru 2024 vidíme pokles na 2,6 %. Zdroj: tradingeconomics.com
Psali jsme:
- Nemocné Německo a Francie představují riziko pro eurozónu
- ECB poprvé po téměř 20 letech vykazuje ztrátu
- Vývoj inflace v ČR
- Podle nové prognózy bude inflace v EU klesat rychleji a ekonomika poroste pomaleji
- Ilona Švíhlíková: Která tři D ovlivní budoucnost inflace
- Zvyšování úrokových sazeb FEDem má globální dopad. Alternativou dolarové nadvlády nemusí být jiná hegemonie
- Evropská centrální banka opět zvedá úrokové sazby
- Dopad energetických šoků na jádrovou inflaci v USA a eurozóně
- Jak úrokové sazby ovlivňují peníze obyvatel eurozóny – od spoření po hypotéky
- Období nízkých úrokových sazeb je pryč
- „Inflace je strašidlo, které mění tvar,“ říká Ilona Švihlíková
- Proč nezvyšovat úrokové sazby
- Střípky z Davosu 4: Fiskální a monetární politika, inflace a úrokové sazby v době mnohočetné krize
- Ilona Švihlíková: Vyvraceč mýtů mainstreamu: Bojují vysoké úrokové sazby proti inflaci?
- Vysoké úroky hypoték mohou přinést problémy
- ILO: Dopad inflace a pandemie na mzdy a kupní sílu
- Meziroční míra inflace v září 2022 v eurozóně
- Riziko globální recese v roce 2023 se zvyšuje v souvislosti se souběžným zvyšováním sazeb
- Ohrožená koheze? Vyhlídky eurozóny jsou chmurné
- Eurozóna se v uplynulých dvaceti letech významně zadlužila
- Vyšší úrokové sazby – vyřešilo se tím něco?
- Mezinárodní měřítko inflace slaví 25 let
- Proč je Francie zasažena inflací nejméně ze všech zemí eurozóny
- Politika ČNB má destruktivní charakter. Už zase
- Eurozóna se potýká s nejvyšší mírou inflace od roku 1999
- Vyšší úrokové sazby? ECB stále váhá
- Ilona Švihlíková: Pomůže proti inflaci monetární a fiskální restrikce, nebo si koledujeme o recesi?
- Kniha esejů “Pandemie covid-19: Konec neoliberální globalizace?”
- Kvůli pandemii se Německo a EU zadlužují jako nikdy předtím
- Koronavirová pandemie vyústila v pandemii dluhovou
- Evropská unie za časů korony
- Opravdu jsou na vině centrální banky?
- ECB musí financovat deficity, které vzniknou v boji proti epidemii
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.