Je Čína na cestě k (nebezpečné) jaderné velmoci?

VSa Trendy

Soupeření s USA bylo nebezpečné už dříve, ale s větším počtem hlavic rizika exponenciálně rostou.

Čína versus Spojené státy americké – každá z těchto zemí investuje stovky miliard dolarů do raket, ponorek, válečných letadel a lodí, a snaží se ovládnout Indopacifik. Nyní může tento závod přejít do jaderné oblasti. Zpráva Pentagonu zveřejněná tento měsíc odhaduje, že do roku 2027  může mít Čína 700 jaderných hlavic a do roku 2030 dokonce 1 000 jaderných hlavic, což je dramatický nárůst oproti loňskému odhadu, podle něhož se počet čínských jaderných hlavic (přibližně 200) v příštím desetiletí pouze zdvojnásobí, napsalaAlice Suová pro noviny Los Angeles Times.

Pentagon poznamenal, že čínské jaderné nosiče a podpůrná infrastruktura naznačují, že Čína již možná disponuje „jadernou triádou“ schopnou odpalovat rakety ze vzduchu, ze země i z moře. Náhlé posílení jaderných sil naznačuje možnou změnu čínské strategie z tradičního postoje „minimálního odstrašení“ na taktickou přípravu na válku.

„Celkově lze říci, že jaderných zbraní bude v pohotovosti mnohem více a budou připraveny k okamžitému odpálení,“ uvedl Hans Kristensen, ředitel projektu Nuclear Information Project při Federaci amerických vědců (FAS). Kristensen je jedním z několika nezávislých odborníků, kteří začátkem letošního roku prostřednictvím satelitních snímků zjistili, že Čína buduje nejméně tři nová sila s jadernými raketami v pouštích Sin-ťiangu, Kan-su a Vnitřního Mongolska. Tato výstavba sil představuje „nejvýznamnější rozšíření čínského jaderného arzenálu v historii“, napsal Kristensen ve své analýze.

Čínské globální vojenské iniciativy

Nejsou to ovšem jen jaderné zbraně, na které poukázala zpráva Pentagonu. Upozorňuje také na skutečnost, že Čína se stále více rozhoduje, že její ozbrojené síly by měly hrát aktivnější roli při prosazování jejích zahraničněpolitických cílů. Revize zákona o národní obraně v roce 2020 pověřila čínskou armádu obranou „zájmů zámořského rozvoje“, čímž dále upevnila zapojení armády do globálních ekonomických a diplomatických aktivit Číny.

S tím, jak v posledních dvou desetiletích rostly zájmy Číny v zahraničí, vedení strany stále více nutilo čínskou armádu, aby přemýšlela o tom, jak bude rozvíjet schopnosti působit za hranicemi Číny a na její bezprostřední periferii, aby tyto zájmy prosazovala a bránila. To vedlo k větší ochotě Číny používat vojenský nátlak (a pobídky) k prosazování svých globálních bezpečnostních a rozvojových zájmů.

V roce 2020 pokračovala čínská armáda v normalizaci své přítomnosti v zahraničí a v budování užších vazeb se zahraničními armádami, především prostřednictvím pomoci související s COVID-19.

Ve zprávě Pentagonu se také dočteme, že kromě základny v Džibutsku (viz náš článek Džibutsko jako Casablanca nové studené války) usiluje Čína o další vojenská zařízení na podporu námořní, letecké, pozemní, kybernetické a vesmírné projekce síly. Dále pravděpodobně zvažuje řadu zemí, včetně Kambodže, Myanmaru, Thajska, Singapuru, Indonésie, Pákistánu, Srí Lanky, Spojených arabských emirátů, Keni, Seychel, Tanzanie, Angoly a Tádžikistánu, jako místa pro umístění zařízení čínské armády.

Čínská globální vojenská logistická síť a vojenská zařízení by mohly narušovat vojenské operace USA a podporovat útočné operace proti Spojeným státům.

Zdroje a technologie pro modernizaci sil 

Dlouhodobým cílem Číny je vytvořit zcela soběstačný obranný průmysl spojený se silným civilním průmyslovým a technologickým sektorem, který dokáže uspokojit potřeby čínské armády v oblasti moderních vojenských schopností.

Čína mobilizovala rozsáhlé zdroje na podporu své modernizace obrany, včetně realizace své strategie rozvoje vojensko-civilní fúze (MCF – Military-Civil Fusion), a také špionážních aktivit s cílem získat citlivé vybavení dvojího užití a vybavení vojenské kvality. Čína podstatně reorganizovala svůj obranně-průmyslový sektor s cílem zlepšit výzkum, vývoj, pořizování, testování, hodnocení a výrobu zbraňových systémů. (Blíže k tématu např. v příspěvku Centra pro novou americkou bezpečnost „Myths and Realities of China’s Military-Civil Fusion Strategy“).

Cíle v oblasti vědy a techniky podporující modernizaci armády

Čína pokračuje v úsilí o získání vedoucího postavení v klíčových technologiích s významným vojenským potenciálem, jako je umělá inteligence (AI), autonomní systémy, pokročilá výpočetní technika, kvantové informační vědy, biotechnologie a pokročilé materiály a výroba. Jak dokládají nedávné úspěchy země v oblasti výzkumu vesmíru a dalších oblastech, Čína stojí na hranici nebo blízko hranice mnoha pokročilých technologií.

Čtrnáctý pětiletý plán zachovává zaměření Číny na technologickou nezávislost a vlastní inovace v oblastech spojených se čtvrtou průmyslovou revolucí.  Od roku 2020 financuje čínská armáda několik projektů umělé inteligence, které se zaměřují na aplikace včetně strojového učení pro strategická a taktická doporučení, válečné hry s využitím AI pro výcvik a analýzu sociálních médií.

Nákup zahraničních technologií

Čína využívá dovoz, zahraniční investice, společné obchodní podniky, fúze a akvizice a průmyslovou a technickou špionáž k dosažení svých cílů v oblasti vojenské modernizace. Investuje také do technologií, které budou základem budoucích komerčních a vojenských inovací, včetně robotiky, autonomních vozidel, kvantové informatiky, rozšířené a virtuální reality, finančních technologií a biotechnologií, a snaží se je získat. Tyto technologie stírají hranici mezi komerčním a vojenským využitím.

(Celá zpráva s názvem „Military and Security Developments Involving the People’s Republic of China“ je k dispozici zde v anglickém jazyce.)

 

Číně se na našem webu intenzivně věnujeme. Psali jsme:

 

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.