Oficiální zpráva určená finské vládě hodnotí strategickou komunikaci mezi Ruskem a Finskem i její vyhlídky. Mimo jiné konstatuje pokles významu Finska v očích Ruska.
Rusko už nepovažuje Finsko za vlivnou zemi Evropské unie, což znamená, že Moskva má menší zájem na vedení strategické komunikace prostřednictvím Finska, zjistila nová finská výzkumná zpráva „Govoriť Moskva-Moskova puhuu“ (Hovoří Moskva). Zprávu, která hodnotí způsoby strategické komunikace mezi Ruskem a Finskem v rámci širšího kontextu zahraniční politiky, si objednala předchozí finská vláda.
Při svém výzkumu se skupina autorů zprávy zaměřila především na ruskojazyčné zdroje a vedla také anonymní rozhovory s ruskými představiteli a experty. Zpráva analyzuje vybraná témata, jako například jazyk a kulturu, významná historická výročí, struktury sociální moci a normativní přístupy k informační politice. Za cíl si mimo jiné klade i lepší porozumění společenským kontextům a jejich vztahu k širšímu mezinárodnímu kontextu a komunikaci.
Zpráva v jednom ze svých závěrů konstatuje: „Ruské vedení nevěří, že vzkazy Kremlu do Bruselu by měly jít prostřednictvím Helsinek, ani že Finové by mohli poskytnout signifikantní přidanou hodnotu racionalizaci ruských názorů a zájmů.“ Jinými slovy, od konce studené války význam Finska pro Rusko poklesl: „Strategický význam Finska pro Rusko je menší než v sovětské době, kdy bylo Finsko považováno za příklad dobrého sousedství.“
Podle autorů to neznamená, že by Rusko zcela ztratilo zájem na vlivových operacích ve Finsku. Ruský vliv ale není systematický, jak tomu bylo v době SSSR. Podobný vlivový systém jako za studené války už neexistuje. Zpráva říká, že Rusko po skončení studené války nemá „konkrétní plán nebo vlivový systém…, který by Finsko držel v moskevské sféře vlivu“.
Pojem strategické komunikace označuje takové kroky státu nebo jiné organizace, které pomocí řízené komunikace prosazují konkrétní cíl. Je to zápas o vliv, je to vyprávění, které se snaží ovlivnit myšlení a jednání jiných zemí. Státy ji využívají, aby získaly převahu. Nová zpráva se zaměřila na komunikaci ruského vedení, nikoliv na informační operace vedené například z „trollích farem“.
Zpráva dále tvrdí, že Rusko vnímá Finsko jako „přátelskou zemi, která nepředstavuje problémy“. Finsko je tím pádem dobrým sousedem, se kterým se udržují aktivní kontakty, jeho vliv je ale mnohem menší než v sovětských časech. „V obecné rovině je možné říct, že ve Finsku budí Rusko a jeho strategická komunikace méně vášní, než byste očekávali podle způsobu, jakým Rusko vnímají finská média.“
Autoři zprávy dále konstatují, že by Finsko mělo i nadále tvrdě pracovat na tom, aby bylo v Moskvě slyšeno a chápáno. Hlavním pilířem udržování vzájemných vztahů obou zemí jsou jednání na úrovni prezidentů. Prezident Sauli Niinistö po anexi Krymu postupně přejal větší roli ve vedení zahraniční politiky, zdůrazňuje zpráva dále. „Dialog Finska, jak se zdá, byl oceněn Ruskem i EU bez toho, aby došlo k vybočení z evropské politiky.“
Členství Finska v EU je z ruské strany široce akceptováno, ale případné členství v NATO by bilaterální vztahy změnilo. Rusko dalo najevo, že Finsko má na takové rozhodnutí právo, ale také varovalo před negativními důsledky. „Je to jeden z nejdůležitějších strategických vztahů, který se vyjadřuje zřídka a (jen) na požádání,“ komentuje to zpráva.
Ke zlepšení strategické komunikace s Ruskem zpráva doporučuje sedm kroků. Nejde o novinky: posílit dialog s Ruskem, posílit vztahy s oblastí Petrohradu, ve Finsku by se měla podporovat výuka ruštiny a ruské kultury a pěstovat výuka dějepisu jako nástroj kritického myšlení. Cílem je, aby Fini Rusku lépe porozuměli a rozpoznali ruské vlivové operace. Zpráva doslova píše: „Pro porozumění Rusku je nutné mu naslouchat.“
Zpráva doporučila, aby se finská média více zaměřila na vlastní zpravodajství a méně na velké západní agentury. Podle zprávy je totiž zásadní „vlastní finská interpretace“. Mezi dalšími doporučeními je pokračovat ve zkoumání situace či uspořádat „mezinárodní seminář na vysoké úrovni“ o problémech bezpečnosti v Evropě.
Přípravu zprávy vedl bývalý šéf finské rozvědky a kontradmirál ve výslužbě Gregorij Alafuzoff. Zpráva ve finském jazyce je ke stažení zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.