Jan Zeman komentuje rozhodnutí o zastavení dodávek ruského jaderného paliva pro české jaderné elektrárny.

Tak jsme se dozvěděli, že akciová společnost ČEZ uzavřela 28. června 2022 smlouvy se společnostmi Westinghouse a Framatome na dodávky palivových souborů pro Jadernou elektrárnu Temelín. Zbavením se dodávek ruských palivových souborů prý zvýšíme bezpečnost naší jaderné energetiky. Výběrové řízení proběhlo v roce 2020 po čtyřleté přípravě, resp. rozhodnutí zbavit se dodávek „ideově závadných“ ruských palivových souborů je už z roku 2016. Nesouvisí se současnou válkou na Ukrajině, ale se stupňující se politikou rusofobie, do níž se ČR jako vzorný vazal Spojených států a Evropské unie ke své škodě stále aktivněji zapojuje.

V tiskové zprávě a.s. ČEZ byla řada věcí zamlčena. Předně ta, že před lety a.s. ČEZ byl nucen ukončit nákup jaderného paliva americké firmy Westinghouse pro vážné závady, ohrožující bezpečný provoz našich jaderných elektráren. Musel se vrátit ke kvalitnímu a relativně levnému ruskému jadernému palivu. Najednou zde není problém. Samotné vybrání dvou firem pro jednu jadernou elektrárnu je divné. Počítá se snad s možností selhání jedné z nich?

V koncepcích české energetiky posledních deseti let se píše, že máme jedinou jistotu: že v roce 2040 bude v provozu jaderná elektrárna Temelín. Počínaje rokem 2024, kdy má skončit využívání spolehlivého ruského jaderného paliva v jaderné elektrárně Temelín, tuto jistotu ztrácíme. Ale to je prý jen malá vada na kráse.

Vážné dopady politiky sankcí

Zdá se, že životní prostředí a zejména stabilita klimatu bude současnou konfrontací Západ versus Rusko na Ukrajině poškozeno mnohem víc než jen v rámci přímých a nepřímých válečných škod na Ukrajině. O těch snad jindy. I když se o tom cudně mlčí, znamená embargování Ruska mimo jiné následující velké ekologické problémy.

Náhrad ruského plynu, klasicky těženého a dopravovaného plynovody, zkapalněným zemním plynem (LNG) znamená citelné zvýšení emisí silného skleníkového plynu metanu – při srovnatelných emisích z těžby asi o třetinu. Totiž, zkapalňování a zpětná konverze LNG na plyn spotřebuje asi třetinu energie, kterou příslušný zemní plyn obsahuje. Pokud by šlo o LNG z amerických břidlic, bude bilance ještě horší. Problémem není ani tak samotná těžba z břidlic jako nechvalná praxe předávání vytěžených ložisek břidlicového plynu firmám – bílým koňům, které je pak ponechávají osudu. Nevytěžený metan pak pomalu uniká a dál přispívá k beztak nebezpečnému oteplování klimatu Země.

Náhrada ruské ropy, klasicky těžené a přepravované ropovody, ropou dopravovanou do Evropy tankery má ten problém, že zatímco ropovod funguje velice úsporně a prakticky bez úniku ropy při dopravě (za podmínky řádného udržování, což už mnoho let na Ukrajině není zajištěno), doprava ropy tankery má problémy. Kromě občasných havárii tankerů spojených s vražedným únikem přepravované ropy jde zejména o letitou brutální praxi, že se tanker po vyčerpání ropy v přijímajícím přístavu proplachuje mořskou vodou, čímž se 1-2 % objemu přepravované ropy dostávají do moře a citelně poškozují mořský ekosystém oblasti přístavu. Část takto vypouštěné ropy se sice daří zadržet a zneškodnit, ale zdaleka ne všechnu.

Velké manévry embargování Ruska mají vážné vedlejší negativní ekologické důsledky. To ale dnes málokoho zajímá. Dokonce ani nevadí, že se tím Evropská unie poškozuje mnohem víc než embargované Rusko. Výzva polského ministra vesničanům, aby „sbírali klestí na zimu na topení v domácích kamnech“ nevyžaduje komentář.